V roce 2018 vzal oheň v Česku život stovce lidí, v minulém roce bylo při požárech usmrceno ještě o 19 osob více.

Nehody a úniky látek

V loňském roce požáry činily 14 procent událostí, kde jednotky požární ochrany zasahovaly. Vyšší podíl měly i výjezdy k dopravním nehodám, lidé je volali také k únikům nebezpečných látek. Za sedmi procenty výjezdů stály plané poplachy. Počet tísňových volání přitom v uplynulých letech stále klesal z 3,3 milionu v roce 2016 na loňských 2,3 milionu. Přesto loni lidé na tísňové linky volali v průměru bezmála každé čtvrt minuty.

InfografikaJednotky požární ochrany v loňském roce podle předběžné statistiky k různým událostem vyjížděly každé dvě minuty a 50 sekund, osobu z ohrožených prostor zachránily či evakuovaly v průměru každou sedmou minutu. Konečné údaje Hasičský záchranný sbor (HZS) zveřejní v březnu. Podle Františka Zadiny, náměstka generálního ředitele HZS, nelze mezi počtem požárů a jejich obětí hledat souvislost. „Každý rok je jedinečný, záleží i na tom, jaké máme počasí,“ řekl Deníku Zadina. Připomněl, že se hasiči naštěstí již několik let nemuseli vypořádávat s velkými povodněmi. Přesto se nemohou spoléhat na to, že v příštích letech nepřijdou.

Vliv změny klimatu

„Musíme se připravovat na změnu klimatu, která bude znamenat i změnu struktury zásahové činnosti,“ konstatoval Zadina. Důležité podle něj je mít připravenu více-účelovou techniku, použitelnou ve více typech nebezpečných situací.

Hasiči se loni také zaměřili na kontroly kulturních památek. Zjistili nedostatky téměř při třetině kontrol. Zajímali se i o bezpečnost únikových her poté, co při požáru v Polsku při takové zábavě zahynulo pět dívek. Chyby zaznamenali u dvou třetin kontrolovaných subjektů a zahájili 56 správních řízení.

Letos se chtějí připravovat na trend elektromobility. Zejména baterie do elektricky poháněných aut mohou totiž být v případě požáru velmi nebezpečné. „Bude potřeba připravit taková legislativní opatření, abychom na to byli připraveni,“ uvedl náměstek Daniel Miklós.