Jak vybrat správný gril? Je dobré si říci, jak často a kde ho budete využívat

Pokud vás okouzlilo venkovní stolování spojené s grilováním, je nejvyšší čas, abyste si pořídili výrobek šitý přesně na míru vašim potřebám. Nabídka produktů pro tuhle převážně letní kratochvíli je tak široká, že se v ní laik během chvilky zcela ztratí. Na trhu se setkáte s plynovými i elektrickými grily, grily na dřevěné uhlí a rozmanitým seznamem doplňků. „Jestliže neplánujete grilovat příliš často a mnoho jídla najednou, alternativou klasického grilu na uhlí jsou kovová ohniště. Snadno je přenesete a vykouzlí během chladnějších večerů útulné prostředí i teplo,“ radí Alena Križánková ze společnosti Bauhaus.

Další rána pro Čechy. Grilovačky se kvůli cenám masa prodraží, lze ale i ušetřit

Mnoho lidí miluje grilování kvůli nezaměnitelné kouřové chuti jídla. Té lze dosáhnout pouze přímým opékáním na otevřených grilech nebo ohništích, kdy se maso griluje na roštu v blízkosti žhavého uhlí nebo plynového hořáku. Surovina je po celou dobu přípravy vystavena vysokým teplotám, díky nimž jídlo získá klasickou chuť a zároveň je hotové do dvaceti minut. Tvoří se na něm také typická krusta a mřížka. Během nepřímého grilování je maso naopak položeno na chladné straně grilu a není v bezprostředním kontaktu s hořícím uhlím nebo plynem z hořáků. Tato varianta umožňuje šetrnější a zdravější způsob přípravy jídla, který ale trvá déle. Součástí grilů s nepřímým grilováním je poklop, který je pro maximálně efektivní způsob přípravy jídla nutné využívat.

S výběrem správného pomocníka pomůže, pokud si hned na začátku ujasníte klíčové parametry. Promyslete, kde budete grilovat, kolika lidem budete připravovat pokrmy, kolik času chcete trávit u rozpálené mřížky a pozdějším úklidem. Ať už se rozhodnete pro jakýkoli typ grilu, nehrajte si s ohněm. Vždycky si ohlídejte bezpečný provoz a dostatečnou stabilitu zařízení, abyste předešli popálení, v nejhorším případě vzniku požáru. Subtilní výrobek možná vypadá šik, ale nevydrží stát třeba při náhlém poryvu větru. Volte proto raději masivnější konstrukci. Rošt je srdcem grilu, měl by být nerezový nebo litinový, pokrytý kvalitním smaltem a musí zabírat maximální plochu, aby bylo teplo rozváděno do celého prostoru rovnoměrně.

Při nákupu si vyzkoušejte, jestli dokážete jednotlivé části výrobku snadno čistit. Měli byste je snadno odmontovat a získat k nim volný přístup. Šikovným pomocníkem se může stát víko, pokud je jeho součástí teploměr a regulovatelná, snadno ovladatelná ventilace. Není-li součástí vybavení, lze ho dokoupit. Při manipulaci oceníte bytelná držadla a úchyty, které snadno padnou do ruky.

Jak na kvalitní hamburger z grilu? Vše začíná u dobře zvoleného masa

Ke grilování neodmyslitelně patří i praktické doplňky. Aby se vám s jídlem dobře manipulovalo, neměla by chybět obracečka, kleště – ideálně nerezové, grilovací jehly, grilovací nůž, vidlice nebo odkládací prvky v podobě prkének. Pokud chcete zvolna propékat kuřátko vcelku, pořiďte si rotisserii. Jednoduchá jehlice doplněná o elektrický motůrek, který ji s napíchnutou pečínkou otáčí nad plamenem, se postará o rovnoměrné propečení. „Nezapomeňte ani na ochranné pomůcky, jako jsou ohnivzdorné rukavice a zástěra. Pokud chcete hosty nadchnout dokonalým steakem či burgerem, potřebujete digitální teploměr. Ten vám umožní sledovat teplotu uvnitř masa a docílit tak optimálního výsledku.

S marinovací jehlou lze přidat ještě více chuti přímo do masa,“ doplňuje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach. Nezbytností při podávání masa jsou steakové příbory, které maximálně usnadní porcování. Pro stolování můžete zvolit klasický set nádobí, pokud si ale chcete usnadnit následný úklid, vsaďte spíše na jednorázovou papírovou alternativu.

Voňavá klasika

Tradiční grily na dřevěné uhlí nebo brikety pořád patří mezi nejoblíbenější. Jedině s nimi lze dosáhnout tolik oblíbeného kouřového aroma, které nenahradí žádné dochucovadlo, jak tvrdívají jejich fandové. Zároveň vykouzlí vřelou atmosféru skutečného ohně. V porovnání s ostatními typy grilů jsou levnější a méně rozměrnou variantou, což umožňuje snadnou manipulaci. Žár vzniká postupným hořením kousků dřevěného uhlí nebo uhelných briket, příprava pokrmu bývá proto zdlouhavější a je třeba získat určitou praxi, abyste se naučili gril pořádně rozpálit. Až po určité době dokážete odhadnout správnou teplotu pro vložení masa, které se nesmí připékat k roštu. Tuk při přípravě pokrmu odkapává přímo na uhlí, což lze omezit právě odhadnutím správné teploty na přípravu a využitím sběrné misky či hliníkového tácku položeného přímo na uhlí. Údržba je se správnými pomocníky nenáročná a rychlá, je ale potřeba počítat s pracnějším čištěním od popelu.

„Základní otevřené grily vlastně tvoří jen topeniště, nad kterým je umístěn grilovací rošt. Jelikož nelze účinně regulovat přístup vzduchu do topeniště, není možné regulovat ani teplotu při hoření. Proto je důležité, aby bylo možné měnit vzdálenost mezi palivovým a grilovacím roštem. Je to vlastně jediný způsob, jak lze ovlivnit teplotu grilování,“ vysvětluje Václav Opava, produktový specialista značky Hecht. Pokud je gril opatřen víkem, bývá zpravidla vybaveno uzavíratelnými otvory, jimiž lze regulovat průtok vzduchu, což ovlivní rychlost hoření uhlí, a tím i teplotu grilování. Rozhodně se vyplatí, lze-li měnit vzdálenost mezi palivovým a grilovacím roštem. Na trhu najdete i technologicky vyspělejší výrobky, které mohou mít dvě topeniště.

Jedno je klasicky pod grilovacím roštem, druhé najdete zcela mimo rošt na straně grilu. Pokud použijete druhé topeniště, gril funguje podobně jako horkovzdušná trouba, což vám umožní i pečení větších kusů masa. U velkých modelů s odklápěcím víkem se lze setkat i se dvěma grilovacími rošty nad sebou. Zatímco spodní slouží ke klasickému grilování, na vrchním lze například dopékat přílohu. Na trhu najdete i trojkombinaci, kdy výrobek funguje jako gril, udírna, a když vložíte nádobku s vodou, můžete připravovat ještě jídlo na páře.

S plynem bez čekání

Plynové grily mají podobnou konstrukci jako ty na dřevěné uhlí. Rozdíl je především v tom, že pod grilovacím roštem se namísto uhlí nacházejí plynové hořáky. Velkou výhodou plynového grilu je, že stačí otočit knoflíkem a prakticky okamžitě může jít maso na rošt. Plameny lze snadno regulovat, máte tak perfektní kontrolu nad teplotou grilování. Odpadá složité rozpalování uhlí, snazší je i čištění. Tenhle způsob úpravy pokrmů je i zdravější, ovšem příznivci klasiky plynovým grilům vyčítají právě absenci dýmu, který dává jídlu nezaměnitelnou chuť a vůni. Výhodou je také to, že se nemusíte starat o uhlí či brikety, grilování proto zvládne i úplný začátečník.

Jak udělat z terasy druhý obývák: Důležité je vhodně zvolit světla i nábytek

Plynové grily bývají rozměrnější, což přináší maximální stabilitu, ale také horší manipulaci, proto jsou některé z nich opatřeny kolečky. V případě, že se rozhodnete gril nechávat častěji venku, je lepší jej zakrývat ochranným obalem. Poklop z grilu vytvoří v podstatě pečicí troubu. Zatímco běžné domácí trouby mohou dosáhnout maximální teploty okolo 240 °C, dosažitelná teplota u některých plynových grilů může být i vyšší než 350 °C, což lze využít například pro pečení pizzy. Propracovanější modely jsou často vyráběny v sadách, kdy ke grilu obdržíte například vestavný sběrný šuplík na šťávu, plech, litinové grilovací desky, které je možné střídat, či podstavec na hrnce či pánev WOK. Některé přístroje umožňují přípravu na otevřeném grilu. Takové modely lze rozevřít jako knihu a získat tak dvojnásobnou plochu – bez působení tepla shora.

Vychytávkou pro fajnšmekry bývá třeba zvuková signalizace ukončeného předehřevu, digitální displej, digitální minutka, nastavitelné grilovací víko či sklon grilovací desky. Hořáky mohou být doplněny o lávové kameny, které jsou plynem zahřívány a velice rychle absorbují teplo. Porézní povrch vstřebává velké množství tuku, který odkapává z masa. Obejdete se navíc bez čištění. Stačí po skončení grilování nažhavit rošt zhruba pět minut na maximální teplotu, na kamenech se vypálí všechny nečistoty.

Lávové kameny se někdy kombinují s litinovými pláty, které umožňují smažení i opékání jídel obalených v těstíčku nebo mas naložených v marinádě s vejcem. Při běžném používání kameny vydrží jednu sezonu. Pokud se začnou drolit, je nejvyšší čas na jejich výměnu. Gurmeti, kterým chybí rozpálené uhlíky, ale oceňují výhody plynu, si mohou pořídit hybridní gril. Tento výrobek mívá zásuvku na dřevěné uhlí, výměna paliva je proto dílem okamžiku. Někdy lze s pomocí plynu na boční ploténce přihřívat třeba omáčku a na grilovacím roštu s pomocí dřeva připravovat kouřem provoněné lahůdky.

Pohoda na balkoně

Posezení u grilu si lze vychutnat také na balkoně nebo terase. Ideálním pomocníkem se pak stane elektrický gril, a to hned z několika důvodů. Spuštění je rychlé a zároveň se při přípravě pokrmů nevytváří kouř. Spotřebič bývá skladný a snadno se čistí. Pokud si pořídíte kontaktní gril, budete moci využívat ještě druhou, přítlačnou grilovací desku z horní strany, a získáte teplo ze dvou grilovacích ploch současně, což v případě většiny „otevřených“ modelů možné není. Nicméně na trhu naopak objevíte kontaktní grily, které umožňují rozevření obou ploch o 180 stupňů, čímž rázem vytvoříte z kontaktního grilu otevřený.

Horní grilovací deska se dá u některých modelů zaaretovat tak, aby se přímo nedotýkala připravovaného pokrmu, což oceníte hlavně při důkladnějším grilování ryb nebo zapékání. Většina kontaktních grilů má nepřilnavý teflonový povrch, ale u otevřených grilů máte mnohem větší výběr desek – vedle teflonu třeba keramiku, grilovací kámen nebo terakotu, dokonce najdete i klasický grilovací rošt. Otevřené grily existují i ve variantě raclette, kdy se na pánvičkách pod grilovací plochou dají ohřívat další potraviny nebo rozpékat sýr.

Správně nažhavený rošt

Mistři tradičního grilování vědí, že jednou z nejdůležitějších ingrediencí při přípravě lahodného pokrmu je správné rozpálení grilu. Prvním krůčkem se stává výběr paliva. Dřevěné uhlí rychle chytne, ale také poměrně brzy shoří. Brikety sice hoří dlouho, dá ale o něco víc práce je zapálit. O tom, jak dlouho budou uhlí či brikety hořet, rozhoduje samozřejmě i jejich velikost. Víc menších kusů poskytne vyšší teplotu rychleji, ale udrží ji kratší dobu než větší kusy. Kvalitní české dřevěné uhlí se vyrábí z tvrdého dřeva listnatých stromů, jako je buk nebo dub. Nejkvalitnější, a jak správně předpokládáte také cenově stojící nejvýše, bude uhlí vyráběné z jihoamerických dřevin. U briket představují špičku brikety ze slupek kokosových ořechů.

Krabičky plastové, nerezové či skleněné? Každý typ nabízí trochu jiné využití

Pro rozpálení dřevěného uhlí se používá stále častěji podpalovací komín. Grily na dřevěné uhlí při běžném grilování teplotu s časem ztrácejí, což však třeba steakům svědčí. Teplotu – pro prudké grilování potřebujete minimálně 250–300 °C – nejlépe kontrolujete s použitím dvousondového vpichovacího teploměru. Časem si možná osvojíte testování vlastní rukou. Když ji udržíte ve výšce asi deset centimetrů nad mřížkou přibližně tři sekundy, může jít maso na rošt. Pokud je to kratší doba, teplota je vyšší, pokud delší, je teplota příliš nízká. Chcete-li opékat zprudka, dejte maso na gril ve chvíli, kdy jsou uhlíky rudé. Pro pomalejší grilování se hodí chvíli počkat a maso dávat na gril, až se na uhlících objeví šedá vrstva popela.