Slepý samotář

Obecně platí, že zahrada, ve které se zabydlí krtek, je zdravá a plná života. Tento hmyzožravec totiž žije jen v místech, kde najde dostatek potravy. Každý den potřebuje k životu přibližně 20–30 žížal a červů, tedy téměř polovinu vlastní váhy. Na dostatku potravy je existenčně závislý – někteří zoologové dokonce soudí, že pokud bez ní zůstane víc než 10 hodin, zemře.

Mimo období páření žije krtek samotářským způsobem. Většinou proto platí: jedna zahrada rovná se jeden nájemník. Svoje teritorium si pečlivě hlídá a proti dalším krtčím vetřelcům je odhodlaně brání. Rozlohu může mít až 3000 m2, každý den dokáže vyhrabat chodby dlouhé až 50 metrů.

Pokud se chystáte na rozsáhlejší rekonstrukci víkendového bydlení, jejímž cílem je jeho proměna v místo, kde budete žít trvale či alespoň celoročně pravidelně, začněte uvažovat o instalaci domácí čistírny.
Kam s odpadní vodou? Existují jednoduchá a levná řešení

„Byť je většinou vnímán jako obtížný škůdce, je krtek v zahradě užitečným návštěvníkem, kterého bychom si měli hýčkat. Požírá škodlivý půdní hmyz, likviduje slimáky a provzdušňuje půdu. Zemina z krtinců bývá kvalitní, neobsahuje zárodky plevelů a hodí se například pro předpěstování zeleniny,“ říká Václav Mařík, majitel Zahradnictví Flos.

Pokud ale krtka na své zahrádce nestrpíte, protože tam dělá samou paseku, existují triky, jak se ho účinně zbavit. K dostání jsou ultrazvukové a elektroakustické plašiče, které mu dokážou otrávit život, má totiž velmi citlivý sluch. Časem ale jejich efektivita klesá, krtek si na ně totiž zvykne. Nač si zvyká mnohem hůře, je přítomnost kočky, která je jeho přirozeným nepřítelem. Nezvaný obyvatel zahrádky také nesnáší aromatické pachy – místům, kde rostou afrikány, pryšce nebo česneky, se obvykle vyhne. Stejně tak krtka vypudíte vhodně umístěnými stroužky česneku, uleželými syrečky či chomáčky psí nebo kočičí srsti.

Zdatný okusovač

Také hryzec si na zahradě buduje složitý systém podzemních chodeb, pokud rovnou nezabydlí ty, které krtek opustil. A právě díky chodbám, přesněji díky jejich vyústění na povrch, poznáte, že si hryzec vaši zahradu oblíbil. Pokud najdete v trávníku či záhonu otvor s průměrem až 10 cm, který „někdo“ do několika hodin ucpe, můžete si být jisti, že jde o hryzce. Krtek či hraboš nechávají vstupní otvory do podzemního systému chodeb otevřené. Hryzec ne – nesnáší průvan.

Učesaný dvorek v Bohnicích
Správně fungující minizahrádka je jako hodinový strojek. Vše musí být promyšlené

„Dalším znamením, že máte v zahradě hryzce, jsou škody na zelenině a ovocných stromech, kterým okusuje kořeny – především stromky do 5 let věku dokáže tímto způsobem zcela zlikvidovat,“ vysvětluje Mařík. Hryzec není vybíravý – žere nadzemní zelené části rostlin, ožírá bulvy, cibule, hlízy, škodí na kořenech bylin, keřů i stromů… Chutná mu snad vše, co na zahradě pěstujeme, brambory a kořenovou zeleninu nevyjímaje.

Hryzec je náročný soupeř, už proto, že se rychle množí – samice vrhne až 4× ročně šest mláďat. Stejně jako na krtka fungují na hryzce různé ultrazvukové plašiče, ani tady se ale nesetkáte s dlouhodobým úspěchem – hryzec se většinou prostě jen přestěhuje do té části zahrady, kam účinek plašiče nedosáhne. „Mnohem lepší je postavit škodícím hryzcům do cesty překážky – kolem záhonů a vysazených stromků natáhněte králičí pletivo, hryzec se přes něj nedostane. Někdy je nutné dát pletivo i pod záhony, aby se nemohl k rostlinám odspodu podhrabat,“ radí jak vyzrát na hryzce Mařík.

Chovatelé mšic

Mravenci nepatří mezi klasické škůdce. Je sice pravda, že někdy rádi okusují květní pupeny a pochutnají si na sladké chuti kořínků mladé mrkve, mnohem víc ale škodí jiným způsobem. Zavlečou do zahrady mšice, které chovají pro medovici, jen si vzpomeňte na Ferdu Mravence. Mšice sají šťávu z listů stromů, užitkových i okrasných rostlin a často je zcela zničí. Mravenci se tak stávají druhotným škůdcem. A nutno říct, že škůdcem, na kterého není snadné vyzrát, pokud nechcete použít chemii.

Všeho ale s mírou, to platí i o mravencích. Kdy byste tedy měli zpozornět? Odpověď je jednoduchá – pokud na ně narážíte všude, na větvích stromů, kde na listech zakládají kolonie mšic, v záhonech, ve skleníku, v trávníku. A tehdy byste měli zakročit. „Mravenci jsou citliví na silné pachy. Červená paprika, skořice, majoránka, levandule, bazalka, kůra z citrusů, kávová sedlina, rybí šupiny – umístěte některou z těchto ‚ingrediencí‘ kolem mravenišť nebo přes cestičky, kudy chodí, a s velkou pravděpodobností se dočkáte, že se kolonie přestěhuje jinam. Dobrou strategií je také dostatečně zalévat – mravenci mají rádi sucho, vlhko vysloveně nesnášejí,“ dodává Mařík.

Vlhcí společníci

Poslední suché roky jim zrovna do karet nehrají, ale když mají „svůj rok“, můžete na ně narazit všude. Plzáci mají totiž rádi vlhké prostředí. Vyhledávají zejména zahrádky, protože tam najdou dostatek kvalitní potravy.

Přirozeného nepřítele nemají, produkují totiž odporný sliz. Jen určitý druh kachen, tzv. indický věžec, si na nich dokáže pochutnat. Pokud se vám hnědí plzáci, tzv. španěláci, usídlí na zahrádce ve větším množství, vyjít s nimi nemůže žádný zahrádkář. Přes den se schovávají pod kameny nebo listy, zatímco v noci vyrážejí na lov. Poměrně rychle dokážou zničit úrodu salátů, zelí, kedluben, zkrátka všeho, co pěstujete na záhonech.

Ilustrační foto.
Sekání trávy, řezání dřeva o svátcích? Starousedlíci se pustili do chalupářů

„Šetrně se zbavit plzáků lze pouze jejich sběrem a odnesením dál od své zahrádky. To někteří zahrádkáři také dělají, ale většinou je hubí chemií. Existují různé granule, které je spolehlivě usmrtí,“ radí jak vyzrát na plzáky Vladimír Prokeš, předseda Územního sdružení zahrádkářů Jindřichův Hradec.

Pokud jste tvořivější, můžete na ně nalíčit „pivní léčku“. Stačí, když do plastového kelímku či jiné nádoby nalijete pivo a zahrabete ji do úrovně půdy. Plzáky výrazná vůně piva naláká. Jakmile se přiblíží, spadnou rovnou do pasti a utopí se. Pokud jste vyznavači drsnějších metod, vyrazte v noci na lov s nožíkem. Na jednoho plzáka si počíhejte a přeřízněte ho na půl. Za chvíli se vám nad jeho mrtvolou seběhnout další, jsou totiž od přírody „kanibalové“. A pak už můžete brát jednoho po druhém. Je to ale metoda pro silnější nátury.