Jeho srdeční záležitostí je však i Vídeň. „Dalo by se to tak říct,“ přitaká s úsměvem. „Získal jsem tam titul jako hráč a pak tam byl i u zlatých medailí jako komentátor,“ vzpomíná dnes 51letý člen hokejového klubu střelců, jenž se stal v sezoně 1993 nejlepším nahrávačem československé ligy.

„Vídeňské mistrovství a zisk zlatých medailí, to byl pro naši partu v nároďáku skvělý zážitek, pro mě osobně jsou to nejhezčí vzpomínky na hráčskou kariéru. Jako funkcionář nikdy nezapomenu na historicky první titul s Litvínovem a i to komentování byl velký zážitek.“

S televizí spolupracoval ve Vídni 2005, o rok později v Rize a v roce 2007 v Moskvě. „Mistrovství vidíte z jiného pohledu, dostanete se do zákulisí a poznáte lidi,“ uvedl Kysela a české novináře chválil: „Všechno měli skvěle připravené, ČT dělá nejlepší přenosy a studia na světě. Nikdo na nás po této stránce nemá – Američani, Rusové, Švýcaři, nikdo. Popularizaci hokeje hodně napomáhají.“

Funkcionářským vrcholem je pro Kyselu pět let starý extraligový titul s HC Verva. V Litvínově dělal generálního manažera. „V roce 2015 se nám to podařilo poskládat. Přišlo asi šest kluků z nedalekého Ústí nad Labem, kteří se vypracovali minimálně na úroveň národní extratřídy, dostali se do KHL a brankář Francouz do NHL. Ještě neřekl poslední slovo, podle mě je to světový formát. Obrovská práce je za Martinem Ručinským, o kterého Sparta předtím neprojevila zájem, a on byl tím hlavním lídrem na ledě i v kabině. Byli tu Hübl, Lukeš, Trávníček atd. Tihle kluci dokázali vytvořit mužstvo. Trenér Miloš Hořava je trenérská ikona, nedá se srovnat s nikým jiným. Přístup k hráčům má jako nikdo, pracuje hlavně na jejich kariéře a oni táhli za jeden provaz a šli za ním.“