Kromě zástupců Občanského fóra, stávkujících studentů a herců a zástupců nekomunistických stran tehdejší Národní fronty, tedy Čs. Strany socialistické a Čs. Strany lidové, promluvili na Václavském náměstí také ředitel Prognostického ústavu ČSAV Valtr Komárek a předseda Ekumenické rady církví Josef Hromádka. Ten hovořil zejména o nadčasových hodnotách. „Hmotně budeme mít snad méně, ale duchovně budeme bohatší,“ zachytil jeho slova spisovatel Michal Horáček ve své knize Jak pukaly ledy. Zmínil také nadšený souhlas plného náměstí.

Demonstrace na náměstí Lidových milicí (dnes Masarykovo) v Ostravě po 17. listopadu 1989 se nesly v duchu touhy po svobodě a proti vládě jedné strany.
Studenti 22. listopadu rozjeli spanilé jízdy, do Prahy zamířili milicionáři

Profesor Věnek Šilhan přečetl pozdrav Alexandra Dubčeka, který navrhl, aby odchod zkompromitovaných politiků byl doplněn o Jozefa Lenárta a Viliama Šalgoviče. Shromáždění opět vyzvalo k manifestační generální stávce v pondělí 27. listopadu.

Těsně po 17. hodině musel být program krátce přerušen aktuální zprávou, že se rodičům ztratil malý chlapec. „Desetiletý Honza stojí u svého auta,“ oznámil kněz Václav Malý, který se stal moderátorem demonstrací a jednou z nejoblíbenějších osobností listopadových dní. Náměstí odpovědělo smíchem a statisícovým skandováním: „Honzo, vydrž!“

Nejsme děti!

Desetitisícová demonstrace se sešla také v Bratislavě. Velkolepých ovací se dostalo Alexandru Dubčekovi, branému jako symbol jara 1968.

Výstava Okamžiky 100letí na Mariánském náměstí v Uherském Hradišti.Václav Havel 1989
Na Prahu jedou tanky, znělo českou metropolí 21. listopadu 1989

Vedoucí tajemník městského výboru pražské KSČ hovořil na mítinku dělníků a techniků ČKD Lokomotivka-Sokolovo, kde použil i později známá slova o tom, že v žádné zemi není možné, aby patnáctileté děti rozhodovali o tom, kdo a kdy má odejít z funkcí. Dělníci ho vypískali za skandování „Nejsme děti,“ což odvysílala i televize.

Armáda nepůjde proti lidem

Večer ve 20:40 vystoupil v Československé televizi ministr národní obrany Milan Václavík. Časopis Mladý svět zaznamenal, že jeho projev poděsil některé zahraniční zpravodaje, kteří ho chybně pochopili tak, že armáda zasáhne proti demonstrantům. „Přece říkal, že armáda podporuje socialismus,“ vyděsil se producent televizní společnosti CBC Bill Cobban.

Československá televize informuje 19. listopadu 1989 o tom, že oba pražští studenti MFF UK se jménem Martin Šmíd žijí
Sáhla na mě smrt, zaznělo 19. listopadu 1989 z Československé televize

„Jistě. Ale ten nemůže nepodporovat. Podle mě řekl dvě zásadní věci: armáda nikdy nevystoupila proti lidu – tedy nevystoupí ani teď – a armáda nebila studenty na Národní třídě,“ uklidňoval situaci reportér Mladého světa Luboš Beniak, jenž lépe než zahraniční novináři chápal, co bylo v řeči tehdejší politiky to podstatné a hovořilo bezprostředně k lidem.

Hymnu na Václavském náměstí zazpívaly společně Marta Kubišová, Hana Zagorová (signatářka petice Několik vět) a C&K Vocal. Z demonstrace začala Československá televize vysílat první krátké aktuální šoty, což byl důležitý krok ve zlepšení informovanosti venkova, jenž byl dosud stále dezinformován.

Události 23. listopadu 1989 v ČR

Ústí nad Labem
Studenti s herci začali na takzvaných „spanilých jízdách“ společně navštěvovat dělníky ústeckých podniků a přesvědčovali je k účasti na plánované generální stávce. Odpoledne se přestavilo zdejší OF na ústeckém centrálním Mírovém náměstí, jak píší autoři výstavy Třicet let (1989-2019), která až do prosince probíhá na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně, Petr Karlíček a Markéta Brožová.

Liberec
V Hodkovicích proběhl aktiv předních hospodářských pracovníků okresu, který měl zabránit generální stávce. V Liberci mezitím věšeli na lešení hesla „Zrušit milice", „Demisi vlády". Herci dál stávkovali a ředitel Novotný kvůli tomu rezignoval. Ke stávce se přidala galerie. Ve Stavoprojektu vzniklo pod vedením architekta Masáka,  spoluautora stavby Ještědu a přítele Václava Havla, opoziční centrum.

Brno
Odpoledne se na brněnském náměstí Svobody opět sešlo několik desítek tisíc lidí. K davu ten den promlouvaly i známé osobnosti. Těmito místy se tehdy ozývala třeba slova Jiřiny Jiráskové. „Já vás ujišťuji, že i my umělci toužíme po tom, abychom mohli žít v demokratickém systému přijatí a respektovaní. Já jsem právě zjistila, že nemáte dostatečné informace, co se děje u nás v Praze. Chci vás informovat o tom, že osazenstvo celé Československé televize v Praze se spontánně přihlásilo ke stávce,“ oznamovala. Hned po její řeči mužský hlas do mikrofonu oznámil, že se ke stávkujícím přidávají i hokejisté Zetoru. Zprávu moderátora následovalo ohlušující skandování slova Kometa, jak se i dnes hokejový klub nazývá.

Rychnov nad Kněžnou
V Jiskře Rychnovska vyšel článek se stanoviskem Okresního výboru KSČ v Rychnově nad Kněžnou. Píše se v něm  “o hrubém zneužití studentské pietní akce k 17. listopadu 1989 k vyvolání nepokojů, napětí a konfrontace se zákonnými pořádkovými orgány”. V tentýž den se v Rychnově nad Kněžnou od 16 hodin na tehdejším náměstí Dr. Zdeňka Nejedlého konala první veřejná manifestace. Jiskra Rychnovska píše o 400 účastnících, podle některých demonstrantů jich však bylo mnohem víc.