Máte rádi domácí puťky, které během dne otevřou zobáček jen když šeptají „Miluju tě“, zeptají se „Mám ti otevřít lahváče nebo skočit pro točené?“ a nesměle špitnou „Miláčku, tu večeři až po fotbalu, že?“

Protivy se přitahují

Fajn, tak to by se vám duo Čokovoko mohlo zamlouvat. Duo Zuzka a Adél z Brna, které pobaví svými rýmy ve čtvrtek navečer v klubu Mumie návštěvníky festivalu Antropotyjátr 2011, jsou totiž pravý opak. Tedy alespoň podle jejich 2. CD lehce ironicky nazvaného „Hudba“ a letošní show na festiválku Litoměřický kořen 2011. Znáte to – protivy se přitahují.

Tyto slečny na 100 % musí spoustě lidí připadat jako drzé, neuctivé a setsakra otevřené holčičky. Ale pozor, nejsou na hraní. Snadno byste se jim mohli dostat do písničky. A jistě by to nebyl song, který by obsadil 1. místo vaší hitparády. Možná leccos napoví rozhovor s nimi. S raperkami, které si z rapu možná spíš utahují svými syrovými texty. Na koncert sice přijdou nabalené do více vrstev nemoderních, dost ulítlých kostýmů, které ze sebe během show svlékají, ale netěšte se. Na rozdíl od Rišo Müllera ví, kam až ve svém striptýzu zajít.

Holky, jak vznikl název vašeho dua?
Zuzka: Adélka na to ráda odpovídá, tak já jí to nechám.
Adél: Má oblíbená otázka. Název vznikl tak, že jsme šly s kamarádem a jeho psem na procházku a on řekl, že má ten pes rozšířené Čokovoko. To znamená jako anální otvor.

Tak to jsem nečekala. Mohly byste se každá charakterizovat tak dvěma větami?
Zuzka: Já mám světlejší vlasy, jsem menší a jsem víc přes administrativu.
Adél: Já jsem vyšší, hnědovlasá a jsem přes Harryho Showmana.

Známe se pár let

Znáte se od dětství, nebo jste se seznámily až v dospělosti?
Zuzka: V dětství jsme se neznaly. Seznámily jsme se asi tak před pěti až šesti lety.

Kdy jste spolu začaly rapovat?
Zuzka: Je to zhruba pět let, ale dřív nás nikdo neznal, teď je to lepší. Frekvence je stoupavá (směje se).

Taška bez hokejek

Na koncertech máte víc vrstev oblečení, to postupně svlékáte. Kolik ho s sebou vozíte na koncerty?
Zuzka: Odpovídá to takové té menší hokejové tašce.
Adél: Já kufřík pro letušku.

Kde ty bláznivé kostýmy kupujete?
Zuzka: Já si je někdy i vyrábím z ručníkových a polštářových pokrývek. Bydlím na takové bohaté ulici, kde lidé odkládají věci, které si koupili v 90. letech – čerpám z toho.
Adél: Já hlavně ze second handů, kdybych to pak vyhodila na koncertu mezi lidi, aby mi to nebylo líto.

Vyřizujete si s texty účty třeba s ex milenci či lidmi, kteří vás naštvali?
Zuzka: S nikým konkrétním, je to abstraktní. Když tam jsou nějaké postavy, většinou nemají konkrétní základ.

Mohly se stát

V textech si hlavně vymýšlíte, nebo jsou tam i prvky z vašich životů?
Adél: Jsou tam příběhy, které by se stát mohly.

Už jste někoho i texty naštvaly?
Zuzka: Teď psala nějaká paní, jak vlastně to přijde, že znesvěcujeme lidi, kteří reprezentují český národ. Takže to nepochybně někoho uráží.
Adél: Určitě jsme naštvaly spoustu lidí, kterým vadí, že neumíme rapovat, zpívat, ani na nic hrát – a vystupujeme.

Píseň pro Pilarku

Jak jste myslely písničku o Evě Pilarové? Vysmíváte se jí, či je to hold?
Zuzka: Náš kamarád Pavel založil takový spolek, který sdružuje všechny informace o Evě Pilarové. Všechny CD, dvdčka a podobně. Natolik ji obdivuje, že nám písničku o paní Pilarové napsal. My ji nenapsaly, do té doby jsem o Pilarce ani moc nevěděla.
Adél: Určitě se jí nevysmíváme. Spíš je to takové škádlení, maličko.

Myslíte, že vaše texty mohou někoho šokovat? Kamarádovi třeba připadá dost nechutné, když rapujete o vložkách a podobných věcech.
Adél: Mě by vůbec nenapadlo, že to někoho šokuje.
Zuzka: Řekla bych, že to může šokovat muže. Vložky nepoužívají, tak jim je to třeba nepříjemné. Jinak nám to nepřijde šokující.

Co na vaše písničky a celou hudební kariéru říká rodina? Třeba babičky?
Zuzka: Moje babička si ty písničky moc nepouští, ale sleduje mě a řekla mi: Zuzanko, ty jsi šikovná holčička.
Adél: No, moje babička poslouchá Karla Gotta a Evu a Vaška a dala mi takový šťouchanec do ramene.

Ve své písni Mám ráda zpíváte o věcech, které máte rády, ale jak jste řekly, texty jsou spíš fikce. Řekněte tedy každá tři věci, které máte rády.
Zuzka: Mám ráda peníze, thajskou kuchyni a preciznost.
Adél: Já bych ráda jela na dovolenou, pak bych jela na další a nakonec bych se nechala masírovat.

Možná Prago Union

Co vy a rap? Posloucháte hip hop?
Zuzka: Já moc ne. Zkoumala jsem různé kapely a moc mě to nebaví. Prago Union jsou docela šikovní, ale není to ten styl, co poslouchám.
Adél: Naše duo nevzniklo tak, že bychom měly rády hip hop. Jde spíš o to, že umíme líp mluvit než zpívat. Tedy o trochu víc.

Antropotyjátr

Středa 19. října , Experimentální prostor Mumie (vstupné 100 Kč)
19.00 (kino) Dan Černý, přednáška o komiksu „Od nuly aneb Současná komiksová scéna u nás a Generace Nula“
20.00 (kino): divadlo Fagi
21.00 (kino): autorské čtení s hudbou: Jaroslav Rudiš a Jaromír 99
22.00 (kino): promítání filmu Alois Nebel, poté diskuze s tvůrci
nakonec (bar): DJ

Čtvrtek 20. října, Experimentální prostor Mumie (vstup 150 Kč)
19.00 (kino) autorské vystoupení: Jaromír Typlt a Michal Rataj: Škrábanice
20.30 (kino) violoncellový koncert: František Brikcius
22.00 (bar) koncert Čokovoko
půlnoční překvapení (kino)
vystoupení Reinhardt von Bello, nakonec (bar): DJ

Doprovodný program: Café Max
Výstava Cesty modernity: komiks Miloše Makovského ke stejnojmenné knižní novince Jana Civína a Jakuba Chavalky.
Na 19. + 20. října lze koupit permanentku za 200 Kč

Zpracovali Hana Langrová a Radek Strnad