Unikátní knižní novinku „Ztracené květy“ pokřtili badatelé z Vlastivědného spolku Českolipska. Mapují v ní umělecká díla a plastiky ve veřejném prostoru z období socialistické éry v České Lípě. Kniha je dílem autorského týmu ve složení Michal Panáček, Michal Rádl, Filip Švácha a Tomáš Vlček.

Autoři jsou přesvědčeni, že se zaměřili na téma, které upadlo po roce 1989 prakticky v zapomnění. „Nejspíš proto, že leckdy bylo toto umění velmi neprávem spojováno s ideologickými proudy minulé éry, ale ono je to spíše naopak,“ zmínil stavební historik Michal Panáček. Podle něj se jejich projekt snaží rehabilitovat pravý smysl a uměleckou hodnotu těchto výtvarných děl a v řadě případů také upozornit na jejich žalostný stavebně-technický stav. „Velká část z nich je ve špatném stavu, ale zaslouží si pozornost,“ řekl Panáček. Jak prohlásil, cílem jejich snažení bylo památkám zejména ze 70. a 80. let 20. století umožnit druhý život a osiřelým plastikám, mozaikám a uměleckým objektům najít jejich pomyslné rodiče.

S rozmachem uranového průmyslu v České Lípě rychle rostla sídliště. V souvislosti s tím se zde množila i nejrůznější umělecká díla. V současnosti už některá zmizela nebo byla zničena. Také o nich je nová kniha. Autoři zmínili, že plastiky, sochy, vitráže či mozaiky přibývaly díky lidově nazývanému čtyřprocentnímu zákonu, který ukládal při každé státní výstavbě věnovat jedno až čtyři procenta na výtvarné řešení.

„V roce 1991 byl tento zákon bohužel zrušen. Pokud by bylo zachováno byť procento, je zřejmé, že by kvalita veřejného prostoru mohla být dnes zcela jiná,“ litoval další z badatelů Tomáš Vlček, který se mizejícím dílům věnuje léta. Jak vzpomínal, původní idea objevování mizejících děl vznikla v bouřlivé situaci kolem objektu Meteorologická družice na sídlišti Holý vrch. „Ukázalo se , že chybí nejen osvěta, ale i podklady, nebyl tady žádný soupis, nic. Dost složité bylo určování autorství a hledání dobových fotek,“ sdělil Vlček. Nezastírá, že mezi objekty najdeme také díla zcela konvenční a průměrná. Vyzdvihuje naopak kinetické objekty Vratislava Karla Nováka jako právě Meteorologickou družici nebo Prstenec před bývalým Telecomem.

„Máme tu i díla, která vzbuzují spory a vášně, díla, která se setkávala s odsudkem a nepochopením už tehdy a vlastně i dnes,“ uvedl Tomáš Vlček. Mezi ty nejkřiklavější případy patří odsudek díla Pocta architektuře V. K. Nováka, které putovalo z místa před dnešní Komerční bankou do sběrných surovin. Plastika je dnes odstavena u zimního stadionu.

„Tato díla s sebou nezaslouženě nesla příznak nesvobody a pachuť normalizační šedi, ačkoli bylo ve skutečnosti v dílech z tohoto období nečekaně velmi málo,“ upozornil Vlček. Po městě je několik jedinečných prací i od novoborských sklářských výtvarníků. „Kniha snad pomůže iniciovat opravu zanedbaných památek a upozorní na nutnost citlivého přístupu při rekonstrukcích domů,“ dodal Tomáš Vlček.

Publikace nevynechala ani známé symboly doby, jako byly sochy Rudoarmějec, Klement Gottwald, Lenin nebo pilíř s vysloužilým stíhacím letounem Mig před českolipskou průmyslovkou.

Zapomenuté květy vychází v nákladu 300 výtisků a stojí 250 Kč. K dostání jsou nejen přes Vlastivědný spolek Českolipska, ale i vybraná knihkupectví a Regionální informační centrum.