Electro swing žádná jiná česká kapela nehraje

Doba se zrychluje a staré hudební styly dostávají nový kabát. I to potkalo oblíbený styl z 20. až 40. let minulého století, swing. Energickou a chytlavou taneční muziku v elektro fraku hraje i na půl liberecká a na půl pražská kapela Mydy Rabycad, která se naživo poprvé představí v pátek 12. října v jabloneckém Klubu Na Rampě.

Co je vlastně elektro swing, kdy vznikl, kdo jsou jeho hlavní představitelé a hlavně o kapele Mydy Rabycad jsem si povídala se saxofonistou Mikulášem a Nèrem, který zajišťuje synťáky a samply.

Vaše kapela hraje styl elektro swing, můžete nám prozradit, na čem si tento druh hudby zakládá? Nástroje, obsazení, rytmus?

Mikuláš: Základem je klasický swingový rytmus, nebo melodie s chorusy doplněná o elektronické prvky syntetizéry, beat. Obsazení je podobné jazzové kapele, avšak místo bicích se používají předem vytvořené beaty nebo samply. Naše sestava zpěv, saxofon, basa, synťáky a samply.

Existují také skladby elektro swingu pouze zremixované swingové písně a hrají je DJové. Váš koncert je jako koncert kapely plus elektronické beaty?

Mikuláš: Ano. Jednu takovou skladbu také máme Belleville (Můžete si pustit o něco níže), kterou jsme zremixovali a doplnili vlastní invencí. Další skladbu Nový svět nám pro změnu svěřil Jarda Svoboda z Trabandu, abychom se postarali o její electroswingovou aranž.

Takže tuhle věc nehrajete živě?

Mikuláš: Všechny skladby hrajeme naživo. Samozřejmě vzhledem k tomu, že jsme v kapele jenom čtyři, objevují se i přednahrané samply. Od Jardy jsme dostali instrumentální verzi a udělali remake.

Elektro swing není příliš rozšířený, jak a kdy tenhle žánr vznikl a kdo jsou nejznámější představitelé?

Mikuláš: Electroswing podle mého francouzského kamaráda v klubech po Paříži v nějaké formě existoval už kolem roku 1990. Jako zlomový by se dal označit rok 1999, kdy vydal Mr.Scruff Get A Move On, kde už jsou jasné prvky electroswingu a charakteristický zvuk. V roce 2000 začal svoji dráhu i Parov Stelar. Do povědomí se dostal až v roce 2005 založením kapely. V roce 2004 vyšlo jeho album Rough Cuts pod labelem jeho vlastního vydavatelství Etage noir, což je základ současného zvuku i podoby electroswingu. V tu dobu jsem se dostal k electroswingu asi i já. V roce 2005 vznikla další zásadní kapela Caravan Palace,

Existuje česká elektroswingová kapela?

Nèro: Žádnou jsme neobjevili. I to se nám na myšlence electroswingový kapely líbilo fakt, že v Čechách neznáme jedinou takovou.Navíc všichni jsme měli do té doby co do činění s jazzem, který, myslím, že můžu mluvit za všechny, zbožňujeme, a lákalo nás udělat tady v Česku nějakou tu „inovaci".

Mikuláš: Jo a taky se nám líbilo, že to je konečně kapela, ve který s náma bude zpívat Žofinka.

Nèro: Pravda, pravda… (Usmívá se.)

Máte třeba nějaké kapely, které vás ovlivnili?

Nèro: Já, abych se přiznal, electroswing skoro neposlouchám. Podle mě nám to pak pomáhá v něčem ten styl obměňovat, protože když se pak spojí Mikyho znalost electroswingu s mými hard-electro sklony, je to ta správná kombinace.

Mikuláš: Přesně tak, to je jedna z věcí, co mě na Mydy dost baví, že každý přináší inspiraci z trochu jiné oblasti. Nèro působí i v metalcorové kapele jako bubeník, nebo taky má vlastní electro projekt. Honzišu vyrostl na folku a rocku, Žofi s rockovou operou. Já jsem odchovaný skáčkovou kapelou. Každý máme své oblíbené interprety, ale spojujícím prvkem je určitě jazz a swing.

Koncert na Rampě bude váš první koncert vůbec. Na co se mohou posluchači těšit? Bude po koncertu akce pokračovat party v podobném stylu?

Nèro: Těšit se můžou především na super party v Mikyho režii, v rámci který i s Mydy hrajeme, a od nás na songy ve stylu, který tu ještě od český kapely neslyšeli. Víc prozrazovat nebudu.

Mikuláš: Nèro to řekl moc hezky. Dodám jen, že bude after ve stylu 40. let, takže nezapomeňte stylové oblečení. Hrát se na ní bude samozřejmě electroswing.

Zatím máte jednu demo nahrávku Belleville, která zní velmi zdařile a profesionálně. Jak probíhalo natáčení? Plánujete i třeba nějaké video nebo časem i desku?

Nèro: Desku bychom rádi vydali aspoň do konce příštího roku, ale uvidíme, jak nám okolnosti budou přát. Do tý doby ale určitě vypustíme nějaký singly. Natáčeli jsme tak, že jsme si pronajali pražské G.A.W. Studio a vlastně všechno, včetně zvuku, jsme si udělali sami. Na desce ale bude zvuk lepší.

Mikuláš: Myslím, že to byly 4 bezesný noci na začátku července a jedna s Žofkou na konci (Smích).

Nèro : Samozřejmě, čistě hudebně. (Smích)¨

Přeci jenom styl, co hrajete vznikl z klasického swingu, třeba Orchestr Glenna Miller nebo v Československu orchestr Karla Vlacha, R. A. Dvorský a jeho Melody Boys a další z těch hrajících dodnes nejvíce vyniká asi Ondřej Havelka a Melody Makers. Říká vám něco tahle muzika? Nebo sledujete spíše moderní proud?

Nèro: Já mám rád víc starší americký jazz, 30. 80. léta Louis Armstrong, Dave Brubeck. Ale mám rád i modernější věci.

Mikuláš: Ano, samozřejmě mám rád starý swing a jazz, protože jak říká můj učitel saxofonu pan ing. Vlášek: „Taková muzika se už dneska nepíše". V té době ti muzikanti měli velký smysl pro melodii, proto staré swingovky znějí tak, jak znějí. Jinak jsem na tom asi podobně jako Nèro. Miluji Ellu Fitzgerald a Art Blakeyho and The Jazz massengers a Dextera Gordona. V Bigbandu hrajeme moderní skladby od Boba Mintzera nebo Freddieho Hubbarda.

DEMO