O minulosti, chystané desce Desperado a pocitech z turné po Austrálii povídal Radek Banga (30), zpěvák a autor hitů kvartetu Gipsy.cz.
Po Děčíně hrajete až 6. května v Berlíně. Mezičas využijete k dokončení, vydání a propagaci nové desky?
Ano, přesně tak. Album produkuji a míchám já, takže mě ještě čeká spousta práce, ale dokončením alba to rozhodně nekončí. Čeká nás ještě mnoho zkoušek, kde vyzkoušíme naši novou technologickou vychytávku v podobě beat mašiny a DJ kompletu…
Mezi dvěma světy
Co už o CD lze prozradit? Je veselejší či temnější než předchozí album Reprezent? A co říká její jméno?
Album se bude jmenovat Desperado. Bude o poznání ucelenější než předchozí CD, zvuk se výrazně posunul, ale můj rukopis přitom získal ideální podobu. Desperado se snaží říct jedno jediné – vyjadřuje to, jak se cítí člověk, když je uvězněn mezi dvěma světy, něco jako Romeo a Julie uprostřed nepřátelských klanů, avšak Desperado je více o lidské povaze, o nás všech. Opravdu je ten zločinec zločinec? A je ten dobrák v politice opravdu dobrák? Desperado je o tom, že nic možná není takové, jaké se na první pohled zdá být.
Uslyší Děčín ukázky z CD i singl Aha?
Děčín uslyší skoro polovinu z nového alba. Náš singl z loňska Aha! je samozřejmostí.
Bude nová deska opět udělaná tak, abyste k ní živě nepotřebovali moc studiových kouzel a elektroniky? Dala se zahrát víceméně akusticky?
Nové album je stejně akustické jako ta předtím, ovšem aranže jsou mnohem dál než jakékoliv na dvou předchozích albech. My se snažíme ponechat písně živé, autentické, nejsme fanoušci „perfekcionalismu elektroniky.
Bicí či jejich zvuky jsou pro hip hop – i ten romano – důležité. Neuvažujete o beatboxerovi?
Teď uvažujeme hlavně o rozšíření možností elektronických bicích. Jak jsem řekl, připravujeme velké technologické vychytávky, co se týče drum podkladů. Prozradím jen, že se bude jednat o DJ hardware od renomované německé firmy v kombinaci s DRUM PAD samplerem.
Nesnášejí se
A prozradíte i nejlepší a naopak nejšílenější zážitek z Austrálie?
Nejlepší zážitek bylo území zvané „Gold Coast, “ tu nádheru už nikdy nezapomenu. Už teď vím, že jednoho dne skončím zrovna tady. Až budu mít pocit, že zde není co dokazovat, nebudu váhat ani minutu a budu žít v Gold Coast. Nejšílenější zážitek bylo samotné cestování. Průměr tři hodiny spánku denně a sotva se vyspíš, stojíš na pódiu – opravdu šílené. Každý další den bylo vidět, jak slábneme, a když jsme dostali den volna, celý jsme ho prospali.
Zažili jste i něco, co změnilo vaše představy o Austrálii?
Ano, určitě. Austrálie je celkem dost rasistická, což mě velice překvapilo. Ale ten rasismus je tam jiný, nedotýká se tě. Můžeš pracovat, fungovat, žít, ovšem kdesi uvnitř si ti lidé říkají „nesnáším tě.“ Místní domorodce moc v lásce nemají, stejně jako muslimy a Asiaty. On se tam vlastně každý nesnáší s každým, ale přitom to funguje. Lidé jsou tam pohromadě a dovedou se respektovat, je to zvláštní, ale funkční.
Šílené cestování
Těch 35 hodin cesty do Austrálie tam – je to na výkřik: „Nikdy více!“ ?
Nikdy neříkej nikdy, ale tohle bylo opravdu šílené cestování. Paradoxně ten let byl nejmíň náročný, vše potom bylo horší. Než si člověk zvykne, že v noci je den a ve dne je noc. Ale když si člověk zvykne, najednou si má opět přehodit ty hodiny zpět na ty evropské, no to byl celkem úlet. (smích) Ještě dnes jsem z toho mimo.
Přivezli jste si hudební i textové inspirace? Vznikla tam nová skladba či byla doplněna a vylepšena díky miniturné „u klokanů“?
Upřímně, nebyl čas tvořit, to tour bylo velice rychlé. Rád bych se tam jel podívat na delší dobu, ale ne pracovně, určitě by to stálo zato.
Neznámý Autentik
Moc se asi neví o vaší loňské desce Autentik. Je jen ke stažení na webu, vznikla z přetlaku? Zní písničky z ní i na koncertech Gipsy.cz?
Autentik byla jen studiová práce, můj dávný sen, chuť zrealizovat český G-funk. Na koncertech Gipsy.cz nezazní, ale věřím, že jednou si to někde jen tak dám, pár songů z Autentiku. Jen tak pro srandu.. (smích)