Představit divákovi jihočeskou historickou perlu – Český Krumlov – i z jiné stránky, než přes zámek, Plášťový most a další notoricky známé památky, se rozhodli tvůrci zajímavého hudebního filmu, který právě v těchto týdnech v městečku vzniká.

„Chtěli bychom natočit Krumlov tak, jak ho známe my, kteří tady žijeme a kteří ho známe, z pohledu každodenního běžného života. Odhalit jeho skrytá zákoutí, staré domy, chodby, atria, uličky, jakási místa ve stínu zájmu, zachytit jeho duši… Film je rozdělen do osmi sekvencí, osmi samostatných, na sebe volně navazujících klipů, to vše za doprovodu hudby, jejímiž tvůrci a interprety jsou výhradně zdejší hudebníci, členové kapel či ostřílení skladatelé písniček,“ představují netradiční projekt jeho iniciátoři Dušan Grmolec a Karel Dvořák.

Každý z jednotlivých klipů je vlastně sám o sobě příběhem, plným alegorických zákmitů, nedopovězeného tajemna, romantických vizí i zcela obyčejných postřehů působících syrově a přitažlivě zároveň. Spojuje je postava Poutníka v podání Karla Dvořáka, která je však spíše pozorovatelem dění, a druhoplánový, nevtíravý, spíše jen v náznacích a symbolech prezentovaný podtext vztahující se k tradiční výrobě papíru, která provází Český Krumlov již po tři staletí. Své místo má ve scénáři i všudypřítomná Smrt jako samozřejmé vyvrcholení příběhu, jako logické vyústění každého života.

„Ten nápad s filmem mě zaujal už od samého začátku. Je to něco nového, jiného, neotřelého, nezprofanovaného… Vůbec jsem neváhal do toho jít ,“ říká k projektu Jan Matěj Krnínský, v jehož Nakladatelství a vydavatelství Růže bude nosič s filmem vydán, ale zároveň i hudebník a autor, jehož dvě písničky jsou součástí filmu. Jedna z nich zazní hned v pilotním klipu zpracovaném na motivy pověsti o nenaplněné lásce dona Julia k lazebnici Markétce a jejím tragickém konci. Klip je sice součástí filmu, ale zároveň bude i názornou propagační ukázkou, upozorňující na celé filmové dílko.

A jak už to u natáčení chodí – průběžně se upravuje délka pasáží, dopisují se sloky k písničce, která se zdá pro svůj účel příliš krátká, podle potřeby a daných možností se mění se detaily scénáře. To už je samozřejmý tvůrčí proces.

Délka 45 minut

„Nikdy jsem si nemyslel, že natočení poměrně krátkých klipových příběhů a jejich následné stříhání a zpracování je tak zdlouhavá a náročná práce. Zhruba pětiminutový klip jsme točili tři dny… Záběry podle scénáře, který jsme připravili, točí studenti filmové školy ve Zlíně, stříhat a dotvářet se to bude na podzim a v zimě,“ komentuje práce na projektu Grmolec s tím, že na přelomu tohoto a příštího roku už by chtěli film o délce asi 45 minut představit veřejnosti.

„Uvažujeme o jeho prezentaci především v komorních prostředích. Hospůdkách, klubech, zahradních zákoutích… Naší ctižádostí je, aby DVD s tímto filmem, které hodláme pak dát do prodeje, bylo dostupné všem – místním, turistům, vodákům, studentům… Jen tak se naplní záměr tohoto projektu,“ dodávají autoři.