Jak a kdy Rampa vznikla, jakou akcí klub zahájil provoz a jak narozeniny oslaví, nám prozradili tři nejzasvěcenější rampáci zakladatel a duchovní otec Rampy Roman Rákosník, horečkový DJ Petr Vobořil a současná dramaturgyně Milena Bauerová.
Jaký byl první impuls založit Klub Na Rampě?
Roman Rákosník: Toužil jsem založit jazzový klub. Porevoluční doba klubům přála. Ale na tak vyhraněný žánr jako jazz je Jablonec malé město. Svoji myšlenku jsem proto trochu rozšířil. Reálnou podobu získala i díky spolupráci s Petrem Vobořilem. Rampa měla být místem, doufám, že i byla a je, setkávání, takovou křižovatkou, kde se scházejí lidé různých zájmů.
Klub jsem zakládal s představou, že o program se postará parta lidí, že si každý vezme na starosti obor, který je mu blízký – někdo film, někdo divadlo, já si třeba budu dělat jazz, někdo další rock. A takhle to mělo každý měsíc fungovat jako společné dílko.
Petr Vobořil: Roman má dar přesvědčit lidi kolem sebe o smyslu svého snažení a stejně to bylo s Rampou. Většina přátel mu slíbila, že s ním do toho půjdou v očekávání, že to s klubem nakonec nedopadne. On však klub rozjel ve velkém stylu, program byl každý den odpoledne i večer. Těch, co mu vydrželi pomáhat, zůstalo sice jen pár, ale určitě to stálo za to.
Proč jste si vybrali zrovna prostory na výstavišti?
Roman Rákosník: Zamlouvala se mi poloha ve středu města a taky se mi líbilo , že prostor měl ducha, i dřív se tu scházeli mladí lidé. Bylo to takové svižné místo, dalo by se říct. A hlavně v té době byl prostor nevyužitý, hledal se nový nájemce, nová náplň.
Petr Vobořil: Teprve teď si uvědomuji, jak z toho místa dýchala šedesátá a sedmdesátá léta. Pro nás to byla ta vinárna, do které jsme si poprvé tajně odskočili z tanečních v sousedním výstavišti. K první dvojce levného vína jsme na jukeboxu stále dokola točili desky Sweetů, Nazarethů a Párplů.
Kdy se konala na Rampě první akce a jaká to byla?
Roman Rákosník: Než se Rampa oficiálně otevřela, udělali jsme zkušební zahřívací akci k výročí Sametové revoluce. Bylo to 17. listopadu 1996 a promítali jsme dokumenty a záznamy z demonstrací v Praze, které se posháněly od různých lidí. Byla to taková vzpomínka a oslava Sametové revoluce.
Petr Vobořil: Peníze nebyly, ale vybírat vstupné nám bylo hloupý a navíc jsme každému nandali z hrnce navařeného guláše. Jídelníček byl samozřejmě stylový, podávaly se brýle Johna Lennona (syrečky), švestková omáčka a další specialisty.
Oslavíte patnáct let Rampy?
Roman Rákosník: Samozřejmě na společné oslavě tuhle sobotu na Rampě. Mám na starosti odpolední program pro děti. Budeme zpívat písničky, hrát… Budeme slavit, že to Rampa přežila a pěkně vzkvétá.
Petr Vobořil: Na Rampě se otočilo několik generací středoškoláků, a tak doufám, že přijdou. O zábavu nouze nebude. Na mně bude dovést večer do nedělního rána rockovou Horečkou.
Na co se lidé mohou těšit?
Milena Bauerová: Oslavy zahájíme v 15:00 slavnostním otevřením Rampy, od 16:00 patří Rampa nejmladším – dětem návštěvníků. Děti si zazpívají s kytarou, zahrají hry, navléknou korálky, uhnětou hlínu …
A co dospělí? Jaké kapely na oslavě zahrají? Bude i jiný než hudební program?
Milena Bauerová: V 19 hodin, tentokrát přesně, bez akademické čtvrthodinky začne hlavní program. Postupně vystoupí s Rampou spjaté jablonecké kapely, v pořadí VV trio, Funny Bunny, Exots, Maršál Bazén + hosté, Medové lampiony a Satanovy Mimikry.
Během střídání kapel na hlavním pódiu proběhnou na vedlejším sety DJ´s z let dávných – Coopera, současných – Igorka, skeče divadelních souborů KÚD a Vichr z hor, rozhovory se zakladateli klubu Romanem Rákosníkem a Petrem Vobořilem.., losování vstupenek. Jako všichni patnáctiletí, dostane i Rampa občanský průkaz, a to přímo od starosty Jablonce Petra Beitla. Po něm Horečka sobotní noci a v 5 hodin ráno odjíždí tramvaj do Liberce pro tuto příležitost se zastávkou přímo před Rampou. Budou k mání placky – odznaky a trika k výročí za 15 korun.
Návštěvníci se mohou najít na vyvěšených tablech ze všech let fungovaní klubu či promítaných fotkách.
Jak jste se vy vlastně dostala k vedení Klubu Na Rampě?
Milena Bauerová: V Jablonci nebylo a není žádné jiné zařízení s tak pestrým kulturním programem, a to už od svého vzniku, od workshopů, besed a promítání cestopisných a jiných filmů, divadel až po koncerty jak známých protagonistů, tak začínajících jabloneckých kapel, které tu vždy měly prostor pro svá vystoupení.
Proto když v roce 2001 jeden ze zakladatelů Roman Rákosník byl nucen pro nedostatek času s provozováním klubu skončit, přemýšleli jsme společně, co dál, aby se z oblíbeného klubu nestala třeba diskotéka.
Proto nás asi 60 pravidelných návštěvníků založilo v roce 2001 občanské sdružení JabKO, jehož členové provoz i s programem zajišťovali zpočátku sami, při svém zaměstnání, později s novým nájemcem Honzou Weinertem na programu spolupracovali.
V roce 2005 zahájil vlastník objektu, tj. město rekonstrukci celé budovy a JabKO pořádalo akce různě po Jablonci jako „Rampa v exilu“. V té době jsem už byla předsedkyní sdružení a měla na starosti i program.
V roce 2006 ve výběrovém řízení na provozovatele klubu byla vybrána společnost SUNDISK s.r.o., pořádající různé sportovní, kulturní a firemní akce s jednatelem Martinem Bauerem, mým synem a také členem JabKO. Od té doby Sundisk klub provozuje, na programu se společně s JabKO podílí.
Já v roce 2006 opustila povolání stavaře a klubu – především programu se věnuji naplno.
Líbí se vám program nynější Rampy?
Roman Rákosník: Líbí se mi, že má široký záběr a každý si může najít to svoje.
Se stejnou filozofií jsem program sestavoval i já. Ale samozřejmě, když je širší záběr, tak se naopak i leccos někomu nelíbí. To není nic špatného. Je to vlastně to nejcennější, že se na jednom místě setkávají lidé různého charakteru.
Petr Vobořil: Obdivuji, že se daří držet tak bohatý program, kvalitu potvrzuje stálá obměna nových mladých návštěvníků. Rampa má zvuk po celých Čechách, jsou akce, za kterými tam urazí návštěvníci i stovky kilometrů.
Nestýská se vám po vedení klubu? Chtěl byste někdy zase Rampě šéfovat?
Roman Rákosník: Ne. Po vedení klubu se mi vůbec nestýská, toho jsem si užil dost. Jsem rád, že to Milena Bauerová tak pěkně vede. Sám se věnuji ekologické výchově a mám tolik šéfovských starostí, že se je snažím spíš omezit a ne si naložit další. Takže šéfovat Rampě bych už nechtěl.
Zůstal jste s rockovou Horečkou z původní party jediný. Ještě vás to baví?
Petr Vobořil: Pořad jsem původně připravoval pro své vrstevníky, dnes pouštím „Párply“ více jak o třicet let mladším návštěvníkům. S hudbou, kterou máme společně rádi, jsem jeden večer s mladými lidmi a cítím se na chvíli součástí té středoškolské party. Přiznám se, že je to fakt super.
KLUB NA RAMPĚ SLAVÍ15 LET
oslava narozeninjabloneckého hudebního klubu
15:00 Slavnostní otevření dveří
16:00 Rampa pro nejmenší (písničky, workshopy)
19:00 úvodní slovo
19:05 VV trio
20:00 Funny Bunny
20:55 Exots
21:55 Maršál Bazén + hosté
23:00 Medové lampiony
24:00 Půlnoční překvapení
00:15 Satanovy Mimikry
01:00 Horečka sobotní noci
05:00 Odjezd „tramvaje“ do Liberce,
zastávka mimořádně
přímo před Rampou
Celým večerem nás provedou členové K.Ú.D.Slaměnka a Martin Kadlec.