„Nebaví mě vzpomínat a koukat dozadu. Požádali mě, abych napsal knihu o mém životě po roce 1989. Zatím se mi do ní vůbec nechce." Tak zněla jedna z odpovědí vůdčí postavy hudebního seskupení Aktuál, české undergroundové hudební a umělecké skupiny.

Už po sedmnácté hodině začali lidé spíše středního věku přicházet do restaurace klubu Na Rampě, kde se konala beseda s výtvarníkem, bývalým politikem a hudebníkem Milanem Knížákem. Několik desítek fanoušků, které se o jeho osobnost a o dění kolem skupiny Aktuál zajímají, měly možnost ho vyzpovídat.Nechyběl dotaz na Národní galerii, které hudebník od roku 1999 do 2011 řediteloval: „Je to smutná kapitola, nic nefunguje, současný ředitel je schopen všeho a nový ministr mu, prý, naslouchá," vyslovil svůj názor Knížák.

Knihovnu ne!

V roce 2007 protestoval proti stavbě budovy Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického. I na ni jedna z otázek mířila. „ Dodnes nikdo neví, kolik by provoz zařízení stál. Na nějakém sídlišti by možná byla ozdobou, ale v centru Prahy určitě ne," stručně odpověděl muzikant.

Jaký je váš názor na církevní restituce? Zněl jiný dotaz. „Umělecké hodnoty ve státních sbírkách by měla církev nechat tam, kde jsou, nestěhovat je z jedné strany republiky na druhou. Hrozí tak jejich poškození. V kostelích, kam některé chtějí přestěhovat, nejsou vhodné podmínky, chybí světlo, naopak nebezpečná je vlhkost."

Chybí kodex

Zajímavá byla odpověď na otázku, jak hodnotí dnešní média? „Aby získaly pozornost, uchylují se k trikům, bohužel, příliš laciným. Chybí v nich edukativní tedy výchovná funkce. Ta mizí ze škol i z rodin. Kde jinde se s ní má mládež setkat, když ne v médiích? Cítím absenci morálního kodexu. Média jsou příliš namířena doleva."

Jedním z účastníků besedy byl také jablonecký primátor Petr Beitl. Jeho dotaz se týkal mládeže, které dnes nikdo neukazuje na co má být hrdá. Odpověď byla jednoznačná.

„Vraťme se k médiím. Neukazují mládeži osobnosti, na které můžeme být hrdi. Naopak, u V.I.P. hostů různých pořadů nám dávají nahlédnout do života zpěváků, modelek a podobných. Ty prezentují svým divákům nebo čtenářům jako elitu národa. Já říkám, že tak prezentujeme plebs. Osobnosti na které můžeme být hrdi, to určitě nejsou."

Žádná krize není

V jedné z posledních otázek Milan Knížák charakterizoval výstižně dnešní společnost a náladu.

„Možná jsme ztratili žebříček hodnot. Každý jen nadává, na zloděje, na korupci. Nikdo nemá zájem vést dialog. Musíme se naučit jednat pozitivně. Není třeba hned revoluce, je ale třeba vzájemné úcty. Zatím má každý zájem jen o sebe. Žádná krize není. Je to setrvalý stav. Musíme se s ním umět sžít. Změna ale žádná nepřijde."

A přišla. Beseda končí, blíží se začátek koncertu.

Aktual vznikl v lázních

V roce 1967 v Mariánských Lázních, kdy kytaristé Pavel Tichý a Ivan Čori nabídli Milanu Knížákovi, aby usedl za bicí v jejich budoucí kapele. Když Knížák zjistil, že jim chybí repertoár a zpěvák, přizval bubeníka Jana Macha, sám se postavil k mikrofonu, skupinu nazval Aktual a rozhodl, že pro ni složí veškerý repertoár. Jelikož nikdo z nich neuměl příliš hrát a i Knížák byl víceméně hudební nedouk, založil své písně na textech a jednoduchých melodiích, doprovázených divokými zvuky nástrojů (obohacených o řev nastartované motorky, sbíječky apod.). Nejsilnější stránkou repertoáru Aktualu jsou dodnes texty. I když se dotýkají doby a kritizují, nikdy nepůsobí jako antiagitka a mají především humor. Aktual je veselá muzika. Alba například: Atentát na kulturu, Chovám v kleci bolševika.

DAGMAR BŘEZINOVÁ