„Především vás chci poprosit, abyste se vrátili do věku deseti let a takto můj koncert vnímali," zahájil své vystoupení drobný muž s brýlemi a knírem, oděný do žluté košile a usedajíc za klávesy.

Na festivalovém pódiu ho doprovází rocková kapela pod taktovkou zpěváka a kytaristy Fredyho Bittnera. Naladěno měli za pár minut, a tak pohádková jízda mohla začít.

Anketa: Jak hodnotíte nový festival Maloskalská noc?
Bára Andělová 8 let, Malá SkálaNa festivalu se mi líbí. Takhle jak to je, jsem si to představovala. Jsem spokojená s prvním ročníkem. Jsem odtud z Malé Skály, takže jsem i dříve chodila na Benátskou noc. Taky jsem jednou byla na festivalu Okoř. Nejvíce se těším na koncert Anny K, která začne za chvíli zpívat.
Emilie Bernášová 58 let Stráž pod Ralskem Na Benátské noci jsem nikdy nebyla. Vzali mě sem přátelé, kteří mě pozvali. Nelituji toho. Nejvíce se mi líbila Abba, kterou mám moc ráda. Ten revival hrál parádně. Nejvíce jsem se těšila na koncert Anny K. a Richarda Müllera, uvidíme, jestli mě ještě někdo z účinkující překvapí.
Martin Papež33 let, BesediceNa Benátskou noc jsem chodil od 18 let každý rok. Jsem určitě rád, že se na Malou Skálu zase vrátil festival. Benátská noc už tu byla tak megalomanská akce, že už to nedávalo smysl. Tohle je fajn nálada. Přišel jsem sem hlavně kvůli koncertu Aničky K. Jsem její fanoušek.
Petr Hladík 46 let, Liberec Na Benátskou noc jsem chodil pravidelně na Malou Skálu. Jelikož jsem z Liberce, byl jsem se loni podívat i ve Vesci. Jsem rád, že se sem vrátila muzika. Tak nějak to sem patří po těch letech. Přišel jsem kvůli Anně K., „Migům", Richardu Müllerovi i Walda Gangu.
Iva Lorenzová 38 let Vrchlabí Na Benátskou jsem nejezdila. Ale Maloskalská noc se mi zalíbila pro svou komornost. Líbí se mi, že je to jednodenní, rodinné. Benátská noc byla na tři dny a už člověk musel řešit, kde bude spát. Přijela jsem sem hlavně kvůli Richardu Müllerovi, pak třeba i kvůli Macháčkovi a Anně K. Adéla Došková 16 let Březovice Na Benátské noci na Malé Skále jsem byla jednou. Zatím se mi tu moc líbí. Je to taková pohodička, hlavně, že se vydařilo počasí. Uvidíme, jak se to ještě vyvine. Nejvíce se těším na koncert kapely Walda Gang, protože jsem jejich fanynka. Určitě si poslechnu i jiné interprety.
Jan Zapadlo 19 let Jablonec nad Nisou Letos jsem byl na festivalu Votvírák. Na Benátské noci jsem nikdy nebyl, takže je to pro mě první festival na Malé Skále. Přišel jsem hlavně proto, že jsem vyhrál vstupenky. Určitě si užiju vystoupení kapely Mig 21. Tu mám rád. Dá se tu zabavit i mimo hudbu a to se mi líbí.

Jaroslav Uhlíř servíroval publiku jednu vypalovačku za druhou. Pod scénou řádí všichni bez rozdílu věku. S úsměvy na tvářích si notovali Uhlířovy hity a opravdu se vrátili do dětství.

Dostane se na zamilovaného koně, bučení krav, Lotrandovy kumpány, hajného lesa pána i narozeninovou. Sympatický „hitmaker" se loučí legendárním hitem Není nutno.

Maloskalská noc je bohužel v drobném skluzu, a tak se nedostává na hitovku z Vratných lahví Ani k stáru nebo Chválím tě země má z Kolji.

Rockové aranže vašim písničkám sluší, jak jste to spolu dali dohromady?

Fredy Bittner: S Jardou spolupracuji již deset let. Natáčíme ve studiu jeho písničky do televize, a tak se zrodil nápad, že bychom si mohli zahrát i takto živě s kapelou. Máme za sebou pár koncertů a zatím se to velmi osvědčilo. Když Jarda hraje sám, je to také pěkné, ale komornější.

Jaroslav Uhlíř: Moje samostatné hraní na piáno bych přirovnal k malování. Je to jako perokresba. Kapela tomu dá barvičku. Je to veselejší.

Hrajete na koncertech Ani k stáru k filmu Vratné lahve? Dnes se na ni bohužel nedostalo.

Jaroslav Uhlíř: Samozřejmě. Akorát dnes jsme kvůli časovému skluzu nestihli více věcí. Třeba Holubí dům, Chválím tě země má…

Prioritně tvoříte filmovou hudbu. Řada vašich písní se stala hity. Dá se zjednodušeně říct, že jste hitmaker. Chtěl byste vytvářet i populární hudbu?

Jaroslav Uhlíř: To se mi nikdy nepovedlo. Měli jsme kapelu Faraon s Jirkou Schelingerem. Chtěli jsme dělat pop, ale nešlo to. Asi vím čím to je. Mohou za to Svěrákovy hutné a plné texty. Myslím si, že popaři raději zpívají hláska páska, takové ty nezáživné.

Z tuzemských současných interpretů, napadá vás někdo, komu byste chtěl něco napsat?

Jaroslav Uhlíř: Napadla mě Anna K. Kdysi jsem hrál na Rock for People a ona byla přede mnou. Chudinka musela o půl hodiny přerušit koncert, protože pršelo. Já jsem přišel po ní a najednou pršet přestalo. Opravdu mě dnes překvapila. Zpěvem i kapelou. Té bych rád něco napsal a vím, že by si s textem věděla rady.

Vy, pane Bittnere také zpíváte některé písničky, že ano?

Fredy Bittner: Ano, zpíval jsem jednu úplně novou, která bude mít premiéru v pořadu Hodina zpěvu někdy kolem Vánoc. Pak zpívám ještě dvě: Recepční je potvora a Chválím Tě země má, na kterou se nedostalo.

Loni jsem dělala rozhovor se Zdeňkem Svěrákem a pochvaloval, jak spolu chodíte na koncerty. Na čem jste byli naposledy?

Jaroslav Uhlíř: Nedávno jsme byli na Mé vlasti a chystáme se na „Devátou". Je to pohodové, chodíme často.

Co vy třeba ve volném čase posloucháte, nějaké rádio?

Dělal jsem třeba hodinový program pro Rádio Classic a chtěl bych jim maličko vytknout jednu chybu, kterou dělají. Oni přes den hlásí, co budou hrát. Večer už nehlásí. Je to sice nepříjemné, ale na druhou stranu my to máme se Svěrákem jako takový test. Říkám mu: „Všimni si, jestli tam není terasovitá dynamika."

My to takhle analyzujeme do hloubky a kolikrát se nám i povedlo, že jsme nějakou skladbu uhodli. (Smích)

Ve Švestce Divadla Járy Cimrmana Petr Brukner uvádí, že jste zrekonstruoval Cimrmanovu píseň Šel nádražák na mlíčí.

Jaroslav Uhlíř: Ano. Ta písnička je vytvořená na dvou tónech, ještě k tomu na půltónu. Svěrák si stěžoval, že napsal asi 480 slov a on pacholek to vyřídil dvěma tóny.

Dělal jste ještě nějakou píseň pro Divadlo Járy Cimrmany?

Jaroslav Uhlíř: Ještě zpívají Elektrický valčík. Tyhle dvě díla si převzal Cimrman. Výborně je zrestauroval. Je to tam i s balety i choreograficky to dobře zvládl.

Pak jste také dělal hudbu k Trháku, to je můj oblíbený film. Jaké písničky jsou vaše?

Jaroslav Uhlíř: Dělali jsme se Zdeňkem dvě: pro Matušku Píseň hajného a dcer a pro Jiřího Korna Píseň pilota.

MALOSKALSKÁ NOC MĚLA VŠE, CO BENÁTSKÉ CHYBÍ

Žádné fronty na pivo a toalety, komorní vyznění, bližší kontakt vystupujících s publikem. Maloskalská noc vyplnila prázdné místo v malebném prostředí Malé Skály, odkud se loni vystěhoval jeden z největších českých festivalů Benátská noc.

Prvnímu ročníku rovněž přálo počasí, takže se po dlouhé době maloskalská hudební produkce obešla i bez bahna.

„Návštěvnost by mohla být lepší, ale na první ročník jsme spokojeni. Přišlo zhruba patnáct set lidí. Myslím, že jsme položili základy pro pokračování festivalu. Takže příští rok se znovu těšíme," slíbil hlavní organizátor nejen Benátské noci Pavel Mikez.

Rodinná atmosféra

Největší devizou nového komorního festivalu byla rodinná atmosféra. Interpreti měli prostor komunikovat s publikem, což na velkých festivalech není možné. Anna K. diskutovala s fanoušky o kalorickém pivu nebo chválila posluchačku za výbornou znalost textů. „Sledovala jsem vás, jak znáte slovo od slova, až jsem se bála, že je umíte líp než já," smála se přední česká pěvkyně.

Jaroslav Uhlíř zase s diváky komunikoval a vyzýval je ke zpěvu, což se mu dařilo na výbornou. Sem tam „svůj sbor" kočíroval upozorněními, že se sloka ještě opakuje nebo že přijde refrén. Kotel si doslova podmanil a hned od začátku většina tančila a zpívala.

Sepětí s publikem

„Vystoupení Jaroslava Uhlíře s kapelou mě nadchlo. Rockové vyznění písní bylo jedinečné. Líbila se mi i jeho komunikace s publikem. Bylo úžasné sledovat čtyřicátníky a padesátníky, jak řádí jako malé děti," pochval si Pavel Zehnálek, který vyhrál vstupenky na festival s Deníkem.

Hravost a lehkost Uhlířova projevu oceňuje i jedna z pořadatelů Johana Turnerová.

„Mně osobně hodně bavil koncert Jaroslava Uhlíře, který zvedl fanoušky z trávy hned při první písničce. Hodně povedený byl i Eddie Stoilow, kterého sledoval i Richard Müller a byl nadšený," zhodnotila hudební výkony.