Naše přední klavíristka Jitka Čechová provede v Biberově kapli českolipského muzea recitál věnovaný odkazu skladatele Bedřicha Smetany, pro jehož popularizaci vykonala tato respektovaná umělkyně nesmírně mnoho. S hrdou rodačkou z Mělníka jsme si povídali o Smetanovi, kterého by nám měl celý svět závidět, i o vřelém vztahu k našemu kraji.

Proč jste se rozhodla věnovat tolik pozornosti ve svém repertoáru právě Bedřichu Smetanovi?

Bedřich Smetana je zcela neprávem opomíjený autor. Ano, ve světě znají především jeho Mou vlast, respektive často pouze symfonickou báseň Vltavu, která svou poetikou přitahuje posluchače všech věkových kategorií. Smetana se směle může řadit k velikánům evropského klavírního romantizmu – Schumannovi, Chopinovi či Lisztovi, kteří mu byli obrovským vzorem. Od malička jsem byla Smetanovou hudbou obklopena, doma jsme poslouchali nahrávky, s rodiči jsme navštěvovali divadla s jeho operami na repertoáru, záhy jsem v hudební škole sama začala hrát jeho drobné skladbičky. Během studia jsem díky Smetanovské soutěži nastudovala relativně velké množství skladeb, které později tvořily důležitou bázi mého repertoáru. Smetana se tak stal jakousi přirozenou součástí mého muzikantského bytí od raného dětství a po studiích jsem si nedovedla můj repertoár a koncertní dráhu bez prezentace jeho děl představit. Navíc mě rozesmutňuje opomíjená pozice Smetanova génia a snažím se jako česká interpretka světu dokázat, že máme klavírního skladatele, kterého nám mohou všude závidět.

Čím vás osobně jeho hudba nejvíce oslovuje?

Smetana svým obrovským talentem, svou houževnatostí, cílevědomostí, vlastenectvím, svým zpracováním lidových témat a na druhé straně svou poetičností, melodikou, smyslem pro dramatičnost. Svou barevností a různorodostí předkládá interpretovi neskutečné možnosti interpretačního pojetí. Nepřestává mě bavit a fascinovat jeho odkaz a není to dáno jen mnoha lety nahrávání, kdy jsem měla pocit, že se Bedřich Smetana stává součástí mé rodiny.

Jak z vašeho pohledu vnímán a přijímán klavírní Smetana ve světě?

Pokud svět měl možnost se vůbec s jeho dílem setkat, a mluvím z vlastní zkušenosti, na mnoha místech zazněla jeho díla v premiéře v mé interpretaci, byl velmi pozitivně osloven, fascinován a zároveň udiven, že je Smetanovo dílo tak málo na pódiích slyšet. Smetanovi určitě uškodil i fakt, že nenapsal žádný koncert s orchestrem. Dvořákovo klavírní dílo také skoro nikdo nezná, ale díky Koncertu g moll je jeho čistě klavírní odkaz zviditelněn, totéž u Čajkovského, Griega a řady dalších.

Váš letošní festivalový recitál nebude premiérou na Lípě Musice. Před několika lety jste se představila se Smetanovým triem v Žitavě. Jak se těšíte na vystoupení v České Lípě, máte nějaký speciální vztah k našemu regionu?

Vzpomínky na Žitavu jsou v živé paměti, místní sál radnice je svou monumentální malebností a výbornou akustikou skutečně nezapomenutelný. A co se týče vztahu k vašemu regionu, je víc než vřelý. Jsem narozena na Mělníku a i když jsem se s rodiči záhy po narození přesunula do Roudnice nad Labem, dodnes jsem hrdou Mělničačkou a vzpomínám na naše výlety s rodiči a později s mou rodinou po kraji Karla Hynka Máchy, na Bezděz, Kokořínsko, Českolipsko, Panskou skálu a nevím, kam ještě. A stále se těším na další a další návraty, i díky Lípě Musice, do tohoto malebného koutu Čech.

Váš recitál se uskuteční v předvečer oslav 100. výročí založení republiky, jak ve vás toto téma rezonuje?

Velmi. A nejen 100. výročí, ale celý rok ve znamení oslav a připomenutí významných osmiček naší stoleté historie. Každý z nás by měl takovéto události využít k určité retrospektivě a k uvědomění si důležitých souvislostí našich dějin, které mají obrovský vliv na současnost. Doufám, že i má troška do mlýna v podobě smetanovského recitálu, bude takovým momentem k zamyšlení, či alespoň zastavení se v chaotickém běhu životem.

Lípa Musica vrcholí

Tento týden završí Mezinárodní hudební festival svoji německou část návratem s uměleckým garantem Radkem Baborákem do Budyšína, víkend bude patřit oslavám 100. výročí založení republiky v České Lípě a Novém Boru, které budou současně i poctou české hudbě.

V sobotu se, také coby doprovodná akce výpravné výstavy 100 let, kterou připravilo Vlastivědné muzeum v České Lípě, v Biberově kapli v České Lípě uskuteční recitál naší přední klavíristky Jitky Čechové s ryze smetanovským programem.

V Den vzniku samostatného československého státu se pak na slavnostním závěrečném koncertu v Městském divadle v Novém Boru poprvé na jednom pódiu setkají úspěšný mladý klavírista Lukáš Vondráček a světově proslulé smyčcové kvarteto Pavel Haas Quartet. Program bude oslavou skladatelské osobnosti Antonína Dvořáka a příspěvkem k oslavám 100. výročí založení republiky.

Poslední vstupenky jsou v prodeji na budyšínský večer s Radkem Baborákem, slavnostní víkendové koncerty jsou již vyprodány.

Lucie Johanovská