Kloudný protestsong by u nás mohl vyvolat občanskou válku

Ovšem nový song folkaře Pavla Dobeše „Roland Garros" za pár vět stojí.

Když poslouchám vaši pěknou novou písničku Rolland Garros, říkám si, že je v ní velký obdiv k bílému sportu i poetika, jakou od vás máme rádi. Jaký zážitek dal té písničce vzniknout?
Pavel Dobeš: To jsem se jednou nudil s kytarou v ruce, a zahrálo mi to takový „fiftýn", jako když se vám podaří na kurtu zahrát „eso". Neodolal jsem pokušení a napsal k tomu pár tenisových slok, kde každá má končit takovým úderem, který soupeř prostě nemůže vybrat. Občas se mě někdo zeptá, jestli píšu nejdříve text nebo muziku, co že je lepší. Tady vidíte, že nejlepší je začít „fiftýnem".

Miloš mě porážel

Máte radši tenis v televizi, nebo se spíš rád zpotíte na kurtu?
Hrávali jsme tenis s Milošem Dvořáčkem, když jsme ještě cestovali spolu po koncertech. Ale Miloš mě hodně porážel, a tak mi ten opravdový tenis docela znechutil, to mi věřte. Nemám už ani raketu, připomínala mi to trapné období. Tak jsem se jí zbavil.

Už začali s tenisem i vaši synci Kuba a Ondrášek? Je pro to nejvyšší čas, soudím…
Á, dejte mi pokoj. Vedu je spíše k plavání a v zimě k lyžím.

Je na písničce Roland Garros něco pravdy či je to spíš jen jakoby „záznam krásného snu"?
Ne ne, to je pomsta tenistům za to, co mi prováděli na kurtech dříve oni (smích).

Doprovází vás v ní česká bluegrassová legenda Cop. Představuji si, že ten nápad vznikl z nějakého společného session, nebo po obědě v útulné hospůdce…
Na útulnou hospůdku si pamatuji, ale ta nebyla na Plzeňsku, nýbrž na jižní Moravě v Kobeřicích. Trempům a milovníkům hudby Vlasty Rédla by mohl být povědomější název Tramtárie. Tam jsme tu písničku hráli den, noc a ještě jeden den. Ale nikdo tam nemá banjo. Tak jsem požádal Míšu Leichta, a Copáci hned přesně věděli, jak to udělat. Nahrávali jsme ve studiu u Samsona a tady už to Plzeňsko musím potvrdit.

Na dvě kytary ne

Z jedné písně těžko soudit, ale uvažujete o nové desce s bohatším zvukem jako v Garros?
Víte, když uděláte písničku s bohatším zvukem, těžko se pak dá zopakovat na jevišti se dvěma kytarami. Nejde to. Takže některá písnička je dobrá na koncert a jiná zas do rádia. S písničkou „Merylou z Nashvillu" jsem měl stejný problém, jako budu mít nyní i s Rolland Garros.

V té písničce je kus romantiky, byť sportovní. Jste dnes větší romantik než ve svých hudebních začátcích? Třeba díky rodině a klidnějšímu životu?
Moje dřívější písničky se spíš podobaly protestsongům. To bylo v době, která se nám moc nelíbila a chtěli jsme ji změnit. Což se podařilo.

„Zvířata vyhnaly starého hajného, tím to vyhrály, dostaly nového…" Teď jsem vám citoval z jedné z mých nejstarších písniček O lese.
V dnešní době to u nás vypadá tak, že společnost je rozdělena do dvou protichůdných názorových skupin. Kloudný protestsong by mohl nechtě odstartovat občanskou válku. A to bychom si nikdo nepřáli. Třeba díky rodinám a klidnějšímu životu. Takže co zbývá? Rolland Garros?

V Ústí na Portě vás čeká netradiční koncert na jezírku Laguna uprostřed zelené oázy na největším místním sídlišti. Na malé pódium vás doveze loďka a po koncertě se na ní vrátíte zpět na břeh. Bude to pro vás neobvyklé? Těšíte se na vodní hladinu za svitu pochodní, šumění vodotrysku a publikum okolo na lavičkách a na dekách?
No, počkejte, teď jste mi prozradil něco, co jsem raději ani neměl vědět. Nic proti pochodním a vodotryskům, ale loďka? To by musela plout několikrát, vždyť jenom co máme kytar…

Ale už to tak je, loni to tu v premiéře zažil Wabi Daněk. Máte hudební zážitek, spojený s vodou? Koncert na molu na břehu moře, vystoupení na lodi či velký déšť, který koncert spláchl?
Ne, nemám. Ale tuším, že se k němu schyluje…

Někteří čeští písničkáři nemají rádi focení, rozptyluje je to prý. A umí za to publiku i vyčinit. Rozumíte jim v tom?
Moc ne, ale víte, proč je na světě tak krásně? Protože každý jsme nějaký jiný…

Chystáte se prý v létě se syny do Chorvatska. To aby zažili léto, jak má být, průzračné moře…
Jedeme to tam s Ondrou omrknout už v půli června, na pět dní. Předpokládám, že teď, mimo sezonu, budeme mít moře sami pro sebe.

Neříkejte to nahlas

Uvažujete už také o desátém potomkovi?
Ani to neříkejte nahlas, ať něco nepřivoláte!

Jak důležitý a zajímavý pro vás byl festival Porta v 80. letech? A jak je to v jejím případě dnes?
V době, kterou jste vzpomněl, byla Porta něco jako až hnutí. Ale ta soutěživost, rivalita v kamarádském duchu a možnost setkání, myslím si, dodnes zůstává, a to je dobře. Protože v diskuzi se rozum tříbí a při soutěžích vznikají nové talenty.

Svezte se lodí k Portě Bohemice

Soutěžní Mezinárodní hudební festival Porta, jehož finále je tradičně v Ústí nad Labem, za rok slaví půlstoletí. Přesto je plný nápadů, chuti a radosti z muziky. Ta se také ponese nad hladinou Labe v pátek navečer na hudebním výletu k legendární Portě Bohemice. Je to novinka Porty díky lodi Marie a jejímu majiteli Ivo Jirouškovi. „Jsme rádi, že pan Jiroušek Portě přeje. Hodinu a půl budou pasažéry Marie bavit skupiny Nešil z Ústí a boskovická Melda. Na Marii se vejde asi 37 lidí, vstupenky za 40 korun lze koupit v ústeckém Domě kultury, kde je štáb Porty. Loď vypluje v 18.00 hodin od vaňovské Kotvy," řekl Josef Vejlupek, jeden z pořadatelů Porty. Marie popluje i v neděli 7. června dopoledne, sveze vítěze a čestné hosty festivalu opět při dobré country muzice. Na neděli už je ale celá loď zadaná. Na nesoutěžní recitály soutěžních kapel Porty opět zvou zahradní restaurace Medusa, Hvězda, V Zahradě a nově i Na Kopečku.