Zde se již pošesté konala Paličkyáda, velmi kvalitně obsazená přehlídka autorů, kteří se, jak již název napovídá, věnují paličkování a výrobě krajek. Dámy i pánové od těch sotva dospělých až po úctyhodné pamětníky seděli u svých prací a za tichého klapání dřevěných paliček ochotně vysvětlovali, co je to herdule či návinek, jak se udělá moucha nebo co je frivolitkování.

K tradičním ukázkám několika technik patřil kroj s šátkem, který během bezmála tří let vytvořila českolipská krajkářka Milena Juřicová (na snímku). Pro dekoraci oblečení využila techniku richelieu, při níž se motiv nejprve vyšije a pak prostříhá, a paličkovanou krajku, která se do látky buď vsadila, nebo jej přímo ukončovala.

Překvapením byla akce určitě pro ty, kdo si s technikou krajky spojují jen takové předměty, jako dečky nebo babičkovské límce. Přítomní účastníci dokázali, že současné trendy propojují starodávnou techniku a novodobé náměty, které sice čerpají z přírody jako někdejší motivy, ale mají často abstraktní formu. Vedle paličkovaných šperků či závěsných ozdob mohou originální tkané obrazy jako závěsné dekorace docela dobře konkurovat klasickým obrazům i grafice.

O tom svědčí i výstava díla Jaroslavy Perény, světoznámé umělkyně a autorky několika publikací žijící střídavě v Česku a Německu, která se ani v paličkování nezalekla angažovaných témat. Sama říká, že politické motivy jako Irák nebo Černobyl mezi ostatními autory nejsou právě v kurzu, o to víc se však vystavují a naznačují tak možnost dalšího směr staletého řemesla. Přehlídku, kterou lze shlédnout až do konce září, však pojala paní Perény v duchu českého venkova, takže se na ní objevila například detailní ztvárnění lidí při každodenní práci na poli.