Akce, na které se sešlo na šedesát účastníků, začala již v pondělí a během celého týdne poskytla místo nejen samotným profesionálním rytcům z celého světa. V dílnách Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské, kde výtvarníci měli k dispozici třináct ryteckých strojů, se kromě realizace vlastních exponátů konaly workshopy, zaměřené na různé oblasti uměleckého projevu.
Kromě tisku na textil a vitrografie, tisku ze skleněných desek, se konala také praktická ukázka šperkařské glyptiky, uměleckého rytí do drahých kamenů, u nás reprezentovaného profesorem Josefem Drahoňovským, jemuž byla věnována jedna přednášek. Že se jedná o techniku, která má co říci i sklářským výtvarníkům, dosvědčuje Alexander Fokin: „Dobře, že se tu glyptika technikou mikropantografu ukazuje, je to velmi zajímavá věc, kterou určitě lze propojit i se sklem. U nás v Rusku tohle řemeslo vymřelo, ale díky těm, kteří jej takhle udržují, by se zase mohlo pomalu vrátit“.

Mezi těmi, kdo přijeli navštívit centrum rytého skla se našli skláři z různých oborů, historici a sběratelé, ale také ti, kdo s technikou rytí teprve začínají. „Jsem na sympoziu poprvé, i když Česko jsem už několikrát navštívila. Před dvěma lety jsem absolvovala letní akademii rytí skla v Německu, v Nizozemí totiž školu podobného zaměření nemáme, takže spousta krajanů jezdí studovat sklo právě za hranice. Snažím se tu kontaktovat nové lidi a dovědět se o technice něco víc právě jejich prostřednictvím. Teď, když vím, že místní škola má výborné podmínky pro studium rytí skla, můžu ji doporučit dalším zájemcům z ciziny,“ říká všestranná sklářská výtvarnice Jakobine van Dömming.
S jejím záměrem se ztotožňuje také Alexander Fokin, který absolvuje akci již potřetí: „Vracím se sem proto, že Česko vidím jako centrum sklářství. Zajímá mne, co lidi dělají nového, kam se technika rytí posunula, a to všechno můžu doma předat kolegům. Vidět práci ostatních mě inspiruje ideově, dávají mi impulzy k vlastní tvorbě.“

Angličanka Katherine Colemanová přirovnala dokonce účast na sympoziu k pravidelné tříleté lékařské prohlídce, která je nezbytná jak k udržení kroku s ostatními, tak k získání informací o stavu oboru a techniky v různých koutech světa.
Organizátoři se postarali také o celodenní odborný seminář, složený z oborových přednášek předních osobností: k výročí bruselské výstavy Expo 1958 promluvil její přímý účastník profesor René Roubíček, ryté sklo na VŠUP prezentoval vedoucí profesor ateliéru skla Vladimír Kopecký, a v neposlední řadě pojednal Tomáš Řídkošil o počátcích rytí kamenů v Trutnově. Kromě teoretické části sympozia se účastníci mohli také seznámit s tvorbou některých sklářských dílen a hutí, kde měli možnost shlédnout například výrobu suroviny pro své řemeslo.

Vlastním výstupem celé akce jsou výstavy v budově Sklářského muzea, na kterých návštěvníci mohou až do konce října obdivovat jak práce samotných výtvarníků, tak dvě vázy s dekorem podle návrhů, které zvítězily v muzeem vypsané soutěži. Zvláštní expozice se pak zaměřuje na dílo vloni zemřelého vynikajícího rytce Franze Wendlera. Pečliví milovníci sklářských akcí se pak ještě mohou těšit na katalog, který bude mít netradiční podobu DVD.