O vybudování pavoukária muzeum uvažovalo zhruba tři roky, nachází se v přízemí ve stálé expozici hmyzu, pavouků a štírů. „Nainstalovali jsme ve vitríně největší, nejjedovatější, nejchlupatější, nejbarevnější, prostě nej… pavouky světa. Takže to je asi takové lákadlo, protože tam lidi uvidí něco, s čím by se v přírodě asi jen těžko setkali," řekl ředitel muzea Zdeněk Vitáček.

Nové exponáty jsou podle něj také v dalších expozicích. „Hlavně archeologové doplňovali. A do přírodní regionální jsme přidali mývala severního, který se v regionu objevil," uvedl Vitáček.

Hotová je také další část rozsáhlé rekonstrukce stálé expozice o historii Českolipska, která začala v roce 1999. „Dokončili jsme část, která je věnována potiskování textilu, což je taková doména Českolipska," uvedl ředitel českolipského muzea Zdeněk Vitáček.

V přírodní regionální expozici přibyl mýval severní, který se v regionu objevil. Na snímku jej instaluje ředitel českolipského muzea Zdeněk Vitáček.

Práce budou pokračovat i v sezoně. „Návštěvník tak může pozorovat, jak se taková expozice buduje. Malíř teď maluje kulisy. Jsou to výjevy z období gotiky, baroka," uvedl Vitáček. Dokončení rekonstrukce přijde na 800 000 korun, velkou část dalo město Česká Lípa. Hotovo by mělo být do května 2018.

Sklo, obrazy i sochy

Novou sezonu odstartovaly minulý týden vernisáže tří výstav. Už ve čtvrtek začala v ambitu výstava sklářského výtvarníka Jiřího Suchého nazvanou hot glass painting. Rodák z Litoměřic studoval uměleckořemeslné zpracování skla v Novém Boru a poté architekturu a design u profesora Bořka Šípka a Jiřího Pelcla v Praze. Nyní působí jako učitel ateliéru designu a zástupce ředitele Vyšší odborné školy sklářské v Novém Boru. „Malba horkým sklem je pro autora zásadní, je to hra s živým, neuchopitelným a nepředvídatelným materiálem," uvádí Jana Jermanová Jakubská, vedoucí oddělení výstav VMG.

V Galerii Jídelna je k vidění výstava obrazů Vladimíra Kiseljova, umělce s česko-ruským původem, a v Galerii Chodba muzeum představuje soubornou výstavu sochařského díla Jana Komárka (1904 - 1965).

V Galerii Chodba muzeum představuje soubornou výstavu sochařského díla Jana Komárka (1904 1965).

Vrcholem Komárkova díla jsou paradoxně proti sobě stojící výtvory znázorňující postavu prezidenta Masaryka (1946) a sovětského maršála Stalina (1948). Obě sochy byly bohužel zničeny. Masarykovu sochu vytvořil pro rodné Letovice, Stalina stvořil pro Cvikov, kde měl letní ateliér.

Skutečným největším mistrovským dílem je Božena Němcová z roku 1940 a obrovský reliéf Před startem, který byl v roce 1931 zhotoven pro Ústřední automotoklub v Praze.

„Celá jeho sochařská pozůstalost byla jeho manželkou odkázána českolipskému muzeu a její soubor ukazuje umělce mnoha zájmů, který by neměl být opomenut v historické řadě dějin českého sochařství první poloviny 20. století," uvedl Ladislav Smejkal, historik novodobých dějin Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.