Výstavu koncipovala kurátorka Markéta Kroupová také jako připomenutí méně známých jmen. „Zajímavým autorem je pozapomenutý Josef Honys, který byl souputníkem Koláře v 60. letech, ale jehož život a zajímavě se rozvíjející básnicko-výtvarnou tvorbu založenou na surrealismu přeťala tragická smrt v roce 1969“, sdělila kurátorka.

Honysův lettrismus je typickou ukázkou útržků textů, fragmentů na stroji psaných slov prolínajících se se skvrnami barev a nepravidelnými kresebnými liniemi.

Na výstavě spatříme samozřejmě i všeobecně známá jména českého výtvarného umění 20. století. Lettrismu se v šedesátých letech věnovali např. Dalibor Chatrný, Jiří Kolář, Jiří Balcar nebo Ladislav Novák. Zajímavou kuriozitou jsou třeba i serigrafie Vladimíra Preclíka, u nějž se práce s písmem vyskytuje spíše výjimečně.

Na konci března vystoupil v rámci doprovodné akce k výstavě básník a performer Jaromír Typlt. Publiku představil ukázky z experimentální poezie šedesátých let. Na nich se dobře ukázaly principy, které analogicky můžeme vnímat ve vizuální podobě na zdech galerie. V textech, které jsou svou formou nekonvenční i v současné době, se představili Emil Juliš, Jiří Kolář, nebo třeba méně známý, ale výborný básník Zdeněk Barborka, jehož mnohé texty využívají hudební principy.

Dnes působí letrismus jako vizuálně atraktivní zprostředkování kvasu šedesátých let. Jak slovu, tak obrazu prospívají přechodové fáze a impulsy obou „médií“. Stačí si to ověřit v galerii.