Pro regionální archeologii to byl dobrý rok. Podařilo se prozkoumat centra dvou starobylých měst na Liberecku a výrazně tak obohatit naše znalosti o jejich minulosti. K archeologickým výzkumům dochází většinou v důsledku stavebních prací v historických lokalitách. Tak dojde k odkrytí naleziště, stavební činnost se musí zastavit a nastupují archeologové.

Archeolog Petr Brestovanský na přednášce v knihovně mimo jiné řekl: „Celé několikaměsíční období bylo rozhodně velmi zajímavé. Já sám jsem byl neustále v terénu na vykopávkách, v muzeu jsem snad nebyl ani jediný den, pracoval jsem deset hodin denně, sedm dní v týdnu. V Hrádku jsme pracovali v třeskutých mrazech a výzkum ve staré frýdlantské radnici jsme dokončili tři dny před povodní.

Nikdo se trochu překvapivě nestavěl výzkumu do cesty a vše probíhalo dobře. Dokonce jsem měl reakce z odpovědných míst, že peníze, které byly vloženy do archeologického výzkumu, byly nejlepší městskou investicí! A také mě potěšilo zjištění, že někteří dnešní zastupitelé berou uchování a osvětlování místní historie za svou vlastní věc.“

Nálezy v Hrádku nad Nisou

V Hrádku nad Nisou se především podařilo upřesnit období vzniku města. První písemná zmínka je z roku 1288, ale dendrologický průzkum dřevěného materiálu spolehlivě prokázal, že Hrádek musel stát daleko dříve. Dřevo zkoumaného vzorku je z doby mezi lety 1219 až 1236. Pro srovnání: první písemná zmínka o Žitavě je z roku 1236.

V Hrádku se našly zbytky polozemnice a také, což je senzační nález, rozlehlá dřevěná díže plná nehašeného vápna ze 14. století, tedy pravděpodobný doklad toho, že se v obci stavělo. Je to jediný nález tohoto druhu. Další senzací bylo nalezení trámu v zahradě domu č. 71. Tento pět a půl metru dlouhý trám byl totiž základovým trámem domu s trámovou konstrukcí, jaké se stavěly například v Bavorsku.

V jiných, dnes daleko větších městech, se v té době stále ještě stavěly polozemnice. Archeologové také v Hrádku prozkoumali několik zajímavých studní, jedna je hluboká 10 metrů, konstrukce jiné vydržela přes čtyři sta let…

O kostře takzvaného vampýra se již psalo tolik, že není nutno ji příliš připomínat. Snad můžeme dodat, že muž patřil k haploskupině Y - chromozomu E1b1b, kterou má v České republice asi jen 6,9 % lidí. Kromě tisíců střepů se našly také základy sloupu sv. Anny z roku 1714, zbytky Trautmannsdorfské cesty a dokonce prastaré haťové cesty i s otisky kol. Na cestě se našlo i sedm podkov.

Ve Frýdlantu je zajímavostí zachovalé dřevěné potrubí. Našly se i kamenné kanály a pozůstatky masných krámů. Archeologové postupovali přes odkrývání renesanční dlažby až k rozlehlým pozůstatkům staré radnice. Při tom narazili na souvislé kamenné plochy, které už v patnáctém století pokrývaly frýdlantské náměstí, což je další z unikátů výzkumu. V jednom z rohů náměstí narazili na polozemnici, která byla kdysi vyplněna bahnem a podle nálezů střepů, které pocházejí ze 13. století, lze určit dávnou dataci tohoto objektu.

V samotné bývalé radnici na odkrytém půdorysu archeologové určili, kudy probíhala přístupová chodba, kde byla věž a kde šenk… Do laboratoří z Frýdlantu putovaly kromě střepů i keramické kachle nebo prsteny a náramky.

Nečekaný nález

Nejzvláštnější nález archeology ale čekal v tomto týdnu, kdy se zaměřili na průzkum bývalého redernovského špitálu, s nímž se počítá jako s příští pobočkou městského muzea, věnovanou archeologickým nálezům. V místnosti, kde si představovali, že by mohl být vybudován model keramické pece, našli pod podlahou skutečné pozůstatky starobylé pece i s velkými kusy keramických nádob a střepy. To je skutečně světový unikát.

Při výzkumu, který vede Ivan Peřina, byly ve špitále nalezeny i původní základy objektu z konce 16. století a refektář. Archeology jistě těší fakt, že představitelé Hrádku nad Nisou vzali historické nálezy jako chloubu města. V březnu 2011 by mělo být dokončeno muzeum Brána trojzemí, v němž budou mnohé nálezy uloženy a kde, podle Petra Brestovanského, „bude nejkrásnější chodba k záchodům ve střední Evropě“ díky průhledu na kamennou studnu usazenou na dřevěném věnci.

Unikátem se stala také studna na hrádeckém náměstí pod sklem, kterou hlídá webová kamera a na kterou je tedy možno se podívat kdykoli prostřednictvím internetu. Pozoruhodné jsou i přesné kopie starých typů dláždění na náměstí. Hrádek nad Nisou si své historie váží a chce ji zpřístupnit svým občanům i turistům.

Frýdlant sice z nalezených základů staré radnice neudělal druhé Pompeje, jak navrhoval Petr Brestovanský, ale již dnes se pracuje na expozici archeologie v bývalém špitále, kam přijde řada nálezů a zřejmě také model nalezených základů staré radnice.

Spoluautor: ANNA KOŠÁRKOVÁ