„Ráda přináším trochu krásy do tohoto světa“

Za účasti naší přední varhanice Ireny Chřibkové a sólisty opery Národního divadla, barytonisty Romana Janála bude koncert hostit v sobotu 3. října Evangelicko-lutheránský kostel v Großschönau.

Při příležitosti vystoupení těchto dvou výjimečných sólistů jsme pro vás připravili rozhovory s oběma z nich.

Irena Chřibková

Jak se na svůj festivalový debut těšíte?

Jsem velmi ráda, že mohu vystoupit v rámci festivalu Lípa Musica. Každý koncert je jedinečný a je pro mne příležitostí přinést trochu krásy do tohoto světa.

Kostel v saské příhraniční obci disponuje zcela novým nástrojem od budyšínské varhanické firmy, který si v sobě nese i zachování některých prvků původního nástroje z roku 1898. Jistě jste měla možnost seznámit se minimálně s dispozicemi tohoto nástroje. Jaká jsou vaše očekávání v tomto smyslu?

Dispozice nástroje vykazuje četné zajímavé romantické barvy, takže i náš program bude převážně v tomto duchu. Jinak varhany mohou vždy něčím překvapit… vždyť každý nástroj je originálem! Věřím, že tyto varhany budou pro mne překvapením jen příjemným.

Vás repertoár je nesmírně široký, čemuž jistě odpovídá i spektrum nástrojů, se kterými jste za svou kariéru přišla do styku. Dá se říci, že preferujete určité období a jemu odpovídající nástroje?

Takřka 25 let usedám za největší pražské varhany v bazilice sv. Jakuba. Tudíž ovlivněna tímto nástrojem ráda hraji francouzské mistry od baroka, přes romantiky a velké varhanní symfonie až po současnost. Na svých koncertech doma a především v zahraničí s oblibou uvádím české skladatele, ponejvíce Petra Ebena. Dílo J. S. Bacha patří k samozřejmé výbavě každého varhaníka.

Lípa Musica je v jistém slova smyslu regionálním festivalem, který rozeznívá i menší lokality Ústeckého a Libereckého kraje i Saska, kde jedinými možnými koncertními prostorami jsou kostely. Objevujete ráda i menší lokality, které mnohdy skýtají i zajímavé nástrojové vybavení?

Regionální festivaly mají své nezastupitelné místo. Na koncertech v menších městech převážně potkávám pozorné a vděčné publikum. A pokud se týká nástrojů, pak mě zajímá jejich příběh a jejich budoucnost a vážím si všech, kteří jsou ochotni jakýmkoliv způsobem podpořit restaurování i stavbu nových varhan.

Koncertujete po celém světě, vedete soutěže i interpretační kurzy. Na co se nejvíce těšíte v nadcházející koncertní sezoně?

Především jsou to tradiční adventní a hlavně vánoční koncerty, které mají své jedinečné kouzlo. Na jaře mě čeká vystoupení v rámci Smetanovských dnů v Plzni, koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele u jezuitů na nedávno postavených varhanách od švýcarské firmy Mathis a uvedení světové premiéry Vidina pro varhany současného skladatele Jiřího Gemrota na svém pražském festivalovém koncertě.

Ze zahraničních vystoupení se těším na svůj recitál v chrámu Notre Dame v Paříži a na své první turné po Estonsku.

Roman Janál

Jak se na svůj festivalový debut těšíte?

Vždycky na podobné koncerty, byť duchovní nebo písňové se upřímně těším, jelikož kromě opery jsou tyhle sféry vokální tvorby mému srdci velmi blízké a znamenají určitou katarzi umělcovy duše.

Představíte se v písňovém repertoáru, jste však i respektovaným operním pěvcem. Je Vám některý z těchto oborů bližší, nebo je vnímáte jako vzájemné obohacení?

Domnívám se, že obory jako opera, oratoria, kantáty a písňová tvorba by se měli v životě interpreta a umělce vzájemně prolínat

S Irenou Chřibkovou spolupracujete poměrně často. Jaký je váš společný repertoár a jak se těšíte na další příležitost spolupráce s touto vynikající varhanicí?

Samozřejmě s Irenkou Chřibkovou mně pojí nejen radost z umělecké letité spolupráce, ale upřímné přátelství, což jsou v životě člověka velmi důležité priority a hodnoty .

Jsme na prahu nové koncertní sezony, co zajímavého vás v ní čeká?

V nové sezoně mám před sebou krásné motivující a inspirující úkoly a projekty. Zejména operní a koncertní aktivity v Národním divadle v Praze, Brně, s pražskými orchestry SOČR, FOK ad.

Lucie Johanovská