Polská formace SBB se dostala k uším českého posluchače někdy koncem sedmdesátých let a jak bylo vidět ve čtvrtek 28. února v jabloneckém Eurocentru, zapsala se nesmazatelně.

Zahrála posluchačsky náročnou hudbu, kterou od nich posluchači očekávali a kterou odměnili nadšeným potleskem.

Alternativní rock

Kapela se zařadila do proudu, který nazýváme progresivní rock, alternativní rock, art rock, popřípadě jazzrock.

V Čechách byl tento žánr ve své době velice oblíbený. Supraphon u nás vydal, kromě desky SBB, i nahrávky obdobných západních kapel jako jsou Yes, nebo Mahavishnu Orchestra v nákladech o jakých se dnešním producentům ani nesní.

Další desky SBB se daly koupit ve středisku Polské kultury, nebo přímo v Polsku. Začátkem osmdesátých let s příklonem k žánrům jako byl punk, disco a metal, stopa artrockových kapel pomalu mizí.

Collegium Musicum

Bylo proto velice příjemné, když se po nedávném koncertu kapely Collegium Musicum vynořila ze tmy i tato formace ve svém bývalém lesku.

Oproti Collegiu, které je typické zejména použitím hammondových varhan, jsme zde mohli ocenit zvuk starých analogových syntetizátorů. Oba tyto druhy klávesových nástrojů lze dnes slyšet jen vzácně.

Skupina vystoupila v obsazení Jozef Skrzek klávesy, baskytara, harmonika, zpěv; Apostolis Anthimos kytara; Krzystof Dziedzic bicí .

Z vystoupení dýchala svoboda a hudební erudice. Žádná komerční podbízivost, žádné levné triky. Bylo zřejmé, že se jedná o klasicky vzdělané hudebníky, kteří umí používat pravidla harmonie a včlenit je do rockového zvuku.

Magický zpěv

Zpěv Jozefa Skrzka sice nevynikal ani rozsahem, ani technikou, ale v kombinaci s náročnou hudbou působil magicky. Netradiční na tento žánr bylo zařazení klasického blues a skvěle zahrané foukací harmoniky ve střední části koncertu. Zde se blýskl svým sólem i nový bubeník Krzystof Dziedzic.

Během improvizací bylo cítit, že kytarista a klávesista jsou už skvěle sehraní a přesně vědí, co od sebe očekávat.

V době kdy média nabízejí výlučně výtvory hudebních amatérů, nebo rafinovaných hitmakerů to byl pramen vody živé. Nutno poděkovat Eurocentru, že takovéto koncerty vůbec zařazuje.

V naší komerční době je k tomu jistě nutná dávka dramaturgické odvahy. Každopádně něco kolem dvou set nadšených posluchačů ji ocenilo.

JAN KRAJNÍK