REPORTÁŽ: Krásky v krojích načepovaly osm a půl tisíce půllitrů

Na Oktoberfest autem? To vypadá buď na nebezpečný špás nebo pěknou nudu. Ani jeden z těchto scénářů se nekonal. Na Oktoberfest jsem se sice vypravila vozem, ale můj cíl byl trošku jiný než se ztřískat zlatavým mokem. V neděli tu totiž vystoupila kapela Queenie. Jsem skalní fanoušek Queen, nesměla jsem chybět.

Tuhle partičku jsem naposledy viděla na pódiu před rokem, takže jsem se moc těšila, co kluci nazkoušeli nového a jak svůj hlas vypiloval český Freddie Mercury Michael Kluch. Tuto kapelu sleduji už od roku 2007. A musím uznat, že se každým rokem zlepšuje. Frontman se dokonce čím dál více podobá Freddiemu, což začíná být někdy až děsivé. Jeho pohyby jsou tak věrohodné, že mi během koncertu chvílemi naskočila husí kůže.

Queenie to nešulí

V revivalech si moc nelibuji. Uznávám spíše autorskou muziku. Ovšem „queenieovský" koncert je opravdu zážitek. Žádné písně o půl tónu níž než originál, teplákovky a levné nástroje. Queenie to nešulí. Mají přesné kopie queeňáckých kostýmů, repliky nástrojů i zesilovačů. „Jsem opravdu blázen do muziky Queen a v podání Queenie je to něco úžasného. Je to jako bychom byli na Freddiem a jeho partou v roce 1986," řekl mi po koncertu Láďa Rauser.

Na Oktoberfestu vystoupila kapela na stanové scéně, kterou já osobně moc nemusím, protože některé kapely na ní vypadají lacině. Hlavně na fotkách. To se ale v neděli nestalo. Pódium bylo namířené přímo proti zapadajícímu slunci. Takže muzikanty ozářilo přímé světlo. Mělo to atmosféru. I frontman sluníčko vtipně okomentoval metaforou o divadelním světle.

Už při ladění nástrojů se hlediště naplnilo a publikum očekávalo poslední koncert druhého Oktoberfestu. Queenie začínali nadupaně jako praví Queen. Brighton Rock Intro, One Vision, Tie Your Mother Down.

Když jsem se otočila do publika, viděla jsem na lidech kolem sebe, že se opravdu baví. Těžko říct, jestli na tom mělo podíl i pivo, ale já jsem neměla ani kapku, a přesto jsem trsala jako po třech.

„Včera jsme hráli ve Strakonicích a bohužel tam pršelo, přesto přišlo dost lidí. Rádi tu vidíme naše skalní fanoušky, kteří nechyběli ani na včerejším koncertu," pochválil věrné Michael Kluch.

Makají na sobě

Matně si vzpomínám na koncert, kdy jsem viděla Queenie poprvé. Hlas zpěváka nebyl tak vybroušený jako dnes. Je vidět, že na sobě celá kapela už několik let dost maká. Když jsem na Oktoberfestu slyšela Somebody to Love nebo Bohemian Rhapsody, nechápala jsem, jak tohle může někdo zazpívat naživo. Klobouk dolů!

Nespornou výhodou revivalů také je, že mohou hrát písně, které samotní Queen nikdy live nehráli. Na nedělním koncertu zazněly třeba To Much Love Will Kill You nebo Show Must Go On.

Trošku mě mrzelo, že skupina nedostala více prostoru, aby mohla hrát i méně známé písničky. Ale zase chápu, že na veřejných akcích, které nejsou pouze pro fanoušky, musí hrát ty nejznámější.

Snad příští rok zase

Druhý Oktoberfest se vydařil. Queenie byli ta správná tečka. Ti nejvytrvalejší si na konci koncertu mohli dát i pivo zdarma, které pořadatelé nabízeli. Snad se dočkáme i dalšího ročníku. Stojí to za tu námahu organizátorů.

„Kdyby akce dopadla špatně, neměl bych důvod ji znovu dělat. Stojí nás to dost energie. Ale protože to dopadlo ještě lépe než loni, je to výzva udělat třetí ročník ještě lepší. Už loni se mi nechtělo. Co bude příští rok, si nedovedu představit. Uvidíme," nezavrhuje pokračování akce pořadatel Pavel Kabátek.