Voňavé koblihy u vstupu, návštěvníci s červeným srdíčkem na tvářích namísto vstupenky a především masky všude, kam se člověk podíval. V takovém duchu proběhl letošní ročník masopustu v Kravařích v Čechách.

Kromě tradičního průvodu všech maškar čekalo na příchozí ještě divadelní představení v podání novoborských ochotníků NOPOĎ, ukázky lidových řemesel, hod jelitem a také závěrečné pohřbívání basy, na kterou lidé svalili veškeré prohřešky.

„Na kravařský masopust jezdíme rádi. Je to pro nás sice náročný den, protože jsme v průvodu, hrajeme představení a ještě pohřbíváme basu, ale vždy se sem těšíme,“ řekla vedoucí novoborského ochotnického souboru NOPOĎ Judita Brožová.

Byli čerti, miminka, otrok i doktor

Ještě před tím, než se průvod vydal na svou pouť po obci, posilnili se masopustníci koblihami. Úderem jedenácté za doprovodu živé muziky pak vyrazili ze vrat rychty ke kravařskému obecnímu úřadu.

„Hni se, ty kůže líná! Chci jít po suché zemi,“ křičel na svého otroka v průvodu velkomožný statkář a chudák sluha odhraboval z pod nohou svého pána mokrý sníh. Čerti pak varovali přítomné před peklem, poněkud zmatený doktor rozdával jako medicínu stroužky česneku.

Hlavní hvězdou průvodu byl ale stejně jako minulý rok jeden z divadelníků, který v převleku ženy poněkud lehčích mravů s dvěma miminky neustále sháněl do rodiny nějakého tatínka. Veselí se v průvodu rozběhlo na plné obrátky ve chvíli, kdy starosta Kravař v Čechách Vít Vomáčka udělil maškarám povolení k oslavám.

„Dělejte, co chcete,“ pronesl k přítomným a vydal se společně s nimi na druhou část průvodu.

Od jedné hodiny poté odstartoval další bod programu, a to divadelní představení Dívčí válka od F.R.Čecha v podání novoborských ochotníků. Před naplněným hledištěm hra lehce odsýpala a diváci se bavili. Největší úsměv jim ale na tváři vyloudil moment, kdy se hlavní hrdina, kníže Přemysl, zastavil uprostřed věty, vrhl na přítomné zoufalý pohled a s omluvným „já musím na záchod“ přímo uprostřed představení odběhl na toaletu. Herci na pódiu zachovali dekórum a jeho nepřítomnost pohotově vyplnili improvizací.

Po divadelním představení následovalo ještě vystoupení ženského folklórního souboru Horačky, závěrečnou tečkou na konci dne pak bylo pohřbívání basy.

Basu odsoudili k tichu

Starý hudební nástroj v neckách přinesli před soudní tribunál čtyři černě odění muži. Za nimi pomalu kráčela jeptiška s velkým smutečním věncem, nechyběly ani plačky. Basu pak soudce obvinil například z toho, že slepice přestaly kvůli jejímu hraní snášet vejce.

Obhajoby se chopili muzikanti, kteří svou hudbou bavili návštěvníky celý den. Obžalobě však jejich argumenty nestačily. Basu tak soudce odsoudil k 37 dnům ticha a zřízenci ji pak odnesli pryč.

Po celý den se mohli návštěvníci posilnit jelítky, jitrničkami, trdelníkem nebo chlebem se sádlem. Ti, co rádi soutěží, si mohli vystřílet papírovou růži hodem jelitem.

Naopak lidé, co se rádi dozví něco nového, mohli pozorovat řemeslníky při práci. K vidění bylo předení na kolovrátku či pletení slaměných ošatek. Děti si mohly samy vyrobit karnevalovou masku.