VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výstava Evy Vlastníkové nehrozí depresí

Liberec /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Jsou lidé, kteří cítí puzení štětce od malička. A tvorba je trápí. Jsou ale i druzí, které si plátno jednoho dne přivolá a řekne: Rozdávej radost. A on poslechne. Třeba jako naše českolipská kolegyně Eva Vlastníková.

9.10.2010
SDÍLEJ:

Vernisáž výstavy Evy Vlastníkové s názvem Koho by pořád bavily ty deprese.Foto: Vít Černý

Není tajemství, že jste s tvorbou začala teprve nedávno, je to pravda?
Je to něco přes rok. Štětec jsem vzala do ruky poprvé 6. července 2009. Tedy ne úplně poprvé, ale neumělé pokusy na základní škole nepočítám. Tehdy jsme kreslili prvomájové průvody, plakáty k VŘSR a podobně, což mě vůbec nebavilo. A vlastně jsem až do čtyřiceti šesti let vůbec netušila, že mi v životě něco chybí. Mám tvůrčí práci, a tak byl můj potenciál v tomto směru dost využitý.

Co vás k malovaní vlastně přivedlo?
Byli to přátelé, kteří vymysleli sympozium amatérských výtvarníků. Manželé Krejzovi, kteří založili Umělecké sdružení Nový Dvůr, pozvali pár přátel. Původně jsem si myslela, že budeme dělat plastiky z betonu, tak jsem jela také. Ale program se změnil a já najednou stála ve velkém ateliéru s čistými velikými plátny. Nejprve jsem se jich lekla, ale pak jsem přijala výzvu prázdné plochy, vzápětí přišel nápad, co na ni namaluji. A pochopila jsem. V životě to chodí tak, že člověk pozná cenu toho, co měl, teprve ve chvíli, kdy to ztratí. Mně se stal opak: poznala jsem cenu toho, co mi chybělo ve chvíli, kdy jsem to dostala. Od té doby maluji stále.

Vymýšlíte vlastní techniky malování… S čím nejraději pracujete?
Pracuji s akrylovými barvami na sololitu. Vyhovuje mi, že akryl rychle schne. I když někdy jsem tak netrpělivá, že vezmu fén a suším, abych mohla pokračovat.

Máte nějaký vzor mezi malíři?
Neřeknu, že vzor. Líbí se mi tvorba abstraktních expresionistů. Jsou mi cítěním nejbližší.

Kde berete inspiraci?
V životě. Jako psavec vím, že je někdy velmi složité slovy vyjádřit pocity. Barvami a tvary to jde podle mě mnohem lépe. Někdy zavřu oči a obraz vidím celý. Někdy prostě vezmu desku, barvy a začnu. Pocity mají barvu, dynamiku, někdy i tvar. Mám obraz, který jsem namalovala za půl hodiny, jiný dělám dva měsíce.

Výstava nese název Koho by pořád bavily ty deprese… Je to i vaše životní krédo?
Tak to není. Název vznikl tak, že první výstavu jedna z návštěvnic zhodnotila slovy: Z tohoto nikdo depresi nedostane. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem už viděla spoustu děl, která byla smutná, čišela z nich trýzeň autora, bezmoc nebo naštvanost na celý svět. U mě to tak není. Když maluji, jsem šťastná, na desku se usmívám, je to jako by vznikající obraz komunikoval. Obecně mám raději umění, které baví, potěší, lahodí oku. A když je v něm alespoň špetka humoru, je to skvělé. Sama ráda čtu humoristické knihy, dívám se na komedie… Myslím, že život každého přináší i to smutnější, temnější. Tak proč se na to ještě dívat na obrazech nebo ve filmu?
Jedno moje životní krédo je na obraze, který se jmenuje Čelem do centra výbuchu.

Kde vznikl nápad k té „vzpomínce“ , uloupnutí si obrazu s sebou, říkala jste, že se tím taky obraz ještě dál dotvoří..
Techniku popraskané barvy jsem poprvé použila na obraze Anděl smrti. Chtěla jsem vyjádřit sílu křídel a zároveň konec života. Barva popraskala, já jsem jí část odloupala, pak teprve byl obraz takový, jaký měl být. Vzpomínky měly být částečně uloupané také, protože žádná z nich neodráží skutečnost úplně přesně. Lidé často na to špatné zapomínají, což je myslím dobře. Ale pěkné vzpomínky si rádi uchovávají. Tak jsem si řekla, že když si návštěvníci vernisáže budou moci kousek hmatatelné Vzpomínky odnést, pobaví je to a obrazu to jenom prospěje. V životě to je podobné. Můžeme si myslet, že něco „ničíme“, ale ve skutečnosti tomu pomáháme.

A teď: jak dlouho potrvá výstava na krajském úřadě a co dalšího chystáte?
Mé obrazy mohou lidé vidět v budově Krajského úřadu v Liberci do 29. října. Žádnou další výstavu zatím nechystám. V nejbližší budoucnosti budu dál rozvíjet svou originální techniku popraskané barvy, protože ještě nabízí spoustu možností a variant. Myslím, že ty tři letošní výstavy jsou pro začátečníka dost velkým povzbuzením.

LENKA MARKOVIČOVÁ, JANA ŠVECOVÁ

9.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokusy s prototypy třiček v českolipském Centru textilního tisku.
5

Patrioti z Lípy mají na triku obtisk kanálu

Úřad práce. Ilustrační foto.

Nezaměstnanost klesá pomaleji. Hrozí úplné zastavení

Hokejisti České Lípy byli v Turnově blízko k výhře

Liberecký kraj - Více než vyrovnanou partii s lídrem Krajské ligy mužů odehráli hokejisté České Lípy ve 13. kole na ledě Turnova.

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

Bor po mnoha letech dosáhl svého

Nový Bor - Sbírky novoborského sklářského muzea mu konečně i patří. Další muzea spravující papírově cizí předměty budou následovat.

Do České republiky míří orkán. Už ráno komplikoval dopravu silný vítr a sníh

Severní Čechy - Dopravu v České republice v pondělí ráno omezily především zbytky sněhu a na některých místech také silný vítr. Opatrní by řidiči měli být zejména na silnicích druhých a nižších tříd ve vyšší polohách.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT