Kotlíky a liščí ohony ale nečekejte, vzkazuje Xindl X, který vystoupí ve středu 30. listopadu v Městském divadle v Jablonci nad Nisou.

Turné, se kterým aktuálně křižujete Českou republiku, se jmenuje F**k & Country. Jak si mám název vysvětlit?
Řada lidí mi říká, že ani neví, jak to má přečíst, jestli je folk nebo fuck. Samozřejmě, mě ani ta druhá varianta nenapadla, když vidím F**k napadne mě automaticky folk. S těmi hvězdičkami je to psané proto, že chceme dokázat, že folk není sprosté slovo, zatímco ho tak spousta lidí ještě vnímá. Je to turné, které navazuje na naši akustickou desku, ale i přesto, že deska je nahraná pouze s kytarou, turné jedeme s celou kapelou a zkoušíme ho hrát tak, jak si myslíme, že by měl znít moderní folk. Nečekejte kotlíky a liščí ohony, budeme sice hrát na různé folk a countryové nástroje jako banjo, housle nebo steel kytara, ale i přesto bychom z těchhle nástrojů chtěli vykřesat zvuk, který bude moderní a současný.“

Kolik hudebních nástrojů během dvouhodinového koncertu zazní?
Jestli jsem počítal dobře, tak pokud do toho člověk nepočítá hlasy, tak jedenáct nástrojů, resp. pokud nebudu brát každý buben zvlášť, to by jich bylo něco přes dvacet. A tenhle počet obslouží ve čtyřech lidech. Návštěvníci se tak mohou těšit na mnoho a mnoho kombinací, skoro každá písnička je tím pádem instrumentovaná jinak.

Co pro Vás žánr folk & country symbolizuje v 21. století?
Folk je pro mě stále živý žánr, což v dnešní době dokazuje třeba Tomáš Klus. Písničkářství rozhodně není mrtvé, písnička je pro mě spjatá s pojmem folk, ať už je potom v jakýchkoli aranžích. Country je dneska, třeba v Americe, nejposlouchanější styl. Za ní české country sice zatím hodně pokulhává, právě proto, že je na něj koukáno skrze prsty. Tím pádem vzniká docela velký rozdíl mezi moderní pop music a countryovou muzikou, která se tu hraje taková ta oldschoolová, zatímco v Americe se oba styly volně prolínají do sebe a občas člověku dělá problém rozpoznat, co je co. Nicméně myslím, že i na americké poměry by to naše v uvozovkách country bylo pořád ještě progresivní a spíš blíž tomu popu.

Avizujete návrat ke kořenům, ale kde jsou Vaše kořeny?
Kořeny toho, co dělám za písničky, jsou hlavně kořeny textařské, které jdou zpátky k mým oblíbeným písničkářům, které jsem poslouchal jako mladý a ke kterým jsem se potom později po dvacítce zase vrátil. Byli to Karel Plíhal, Jarek Nohavica, Slávek Janoušek nebo i právě takzvaně vtipnější písničkáři jako Ivo Jahelka, Ivan Mládek a lidi, kterým nejde o to zvukomalebnými slovy zaplnit melodii, ale který svými písničkami opravdu chtějí něco říct.

Na co se můžou fanoušci těšit, zazní nové písně?
Několik nových písní zazní a kromě repertoáru, co už od nás lidi znají z letních festivalů, jsme naopak sáhli i do repertoáru první desky a vybrali písně, které jsme nikdy předtím naživo nehráli. Těšit se můžou třeba taky na píseň Ředitel autobusu, kterou jsem sice napsal pro The Tap Tap, ale rozhodli jsme se ji pro osvětu v rámci MHD šířit i mimo koncerty The Tap Tap a nacvičili jsme vlastní countryovou verzi.

Na albu Xpívánky najdou posluchači akustické verze písní z Vašich předchozích dvou alb. Kdy ale vyjde deska s novými písněmi?
Všechny písničky pro nové cédéčko už jsou napsané a máme i poměrně jasnou představu o tom, jak by mělo znít. Koncem října máme první natáčecí frekvence a hotový bychom ho chtěli mít na jaře, ale s vydáním pravděpodobně počkáme až na podzim.

Kromě hudebních textů píšete i scénáře, jste například spoluautorem populárního seriálu Comeback. Co dalšího máte v plánu?
Momentálně pracujeme s režisérem Jakubem Sommerem a scénáristy Tomášem Holečkem a Zdeňkem Viktorou na filmovém muzikálu s pracovním názvem Raportér, což je příběh kluka, co přihlásí svoji holku do soutěže Miss, a ta sotva to vyhraje, udělá to, co většina missek, to znamená, odkopne ho a najde si někoho, kdo jí může být prospěšný v šoubyznysu. A on, aby ji získal zpátky, musí vyrazit do Prahy a stát se taky strašně slavným. To, jestli se mu to povede nebo ne a co všechno v českém šoubyznysu zažije, na to si počkejte až do kin.

Z výčtu Vašich aktivit je zřejmé, že jste velmi vytížený. Jak se odreagováváte?
Já bohužel to odreagovávání moc nezvládám, protože jsem se odreagovával tenisem tak intenzivně, až jsem si udělal zánět šlach, takže už se tím tenisem zase odreagovávat nemůžu. Takže jediný způsob relaxu je zkusit dělat práci tak, aby byla zároveň vaším koníčkem, a tím pádem máte dojem, že nepracujete, ale že se odreagováváte. Ale poslední dobou si to moc nežeru.

Eva Albrechtová