VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zázračné dítě přijede v roli hudební hvězdy

Turnov, Kanada - Skvostná Lenka Lichtenberg se na svém nedělním koncertě představí jako publikem i kritiky hýčkaný zástupce tzv. klezmerského žánru.

15.7.2011
SDÍLEJ:

JE TO PRO MĚ TRIUMF, že tak zvaná „mrtvá kultura“ může mít ještě čerstvé plody, říká o svých jidiš písních Čechokanaďanka Lenka Lichtenberg.Foto: Sonicbids

Možná si některý z pamětníků vybaví malou blonďatou holčičku, která v 60. letech vystupovala a zpívala po boku Jiřího Suchého v divadle Semafor… Ano, byla to Lenka Lichtenberg.

Svobodný talent z nesvobodné země

V následujícím období se však mohlo zdát, že se nad křehkým miláčkem divadelního publika zavřela voda. Lenka jednoduše zmizela z očí veřejnosti podobně jako řada dalších v té době oblíbených i mnohem zavedenějších umělců. Důvod byl prostý. Pokud totiž měla vyrůstat věrna pověsti, jaké se jí krátce před tím dostalo – tedy jako zázračné dítě - pak bylo vcelku průkazné, že v zemi, která v ten okamžik právě upadla do další nesvobody, to dvakrát snadno nepůjde.

Po roce 1968 tak osud Lenku zavál do Kanady, kde ji v tomto ohledu zcela protichůdné prostředí umožnilo, aby díky svojí své píli, talentu a vytrvalosti pokračovala v oblasti, do které tak úspěšně nakročila. A nakonec se tak opravdu podařilo. Stala se celosvětově uznávanou zpěvačkou world music, konkrétně tzv. klezmerové neboli jidiš – židovské hudby.

A právě v této roli se také již tuto neděli 17. července představí na koncertě v turnovské synagoze u příležitosti zakončení výstav Granátový imunoglobin a Příběh dětí – kresby dětí z terezínského ghetta.

Soprán z magicky zářící pavučiny

Její vystoupení je právem očekáváno jako jeden z nejhodnotnějších hudebních i vokálních vystoupení tohoto roku na našem území. O tom, nakolik je Lenka Lichtenberg skutečně dobrá či uznávaná, asi nejvýmluvněji hovoří odborní kritici.

„Krásné, vemlouvavé, fascinující – ani tato slova nejsou dostačující, abychom vyjádřili skutečné muzikantské potěšení, kterým vás vábí, uklidňuje i naplňuje životem. Lenka má jeden z vůbec nejpodmanivějších hlasů na světě.“ „Dokáže vás provést světem radostí, ale vyjádřit i hluboké strasti.“ „Její vzdušný soprán se nadouvá nad tóny jako plachty elegantní plachetnice utkané z magicky zářící pavučiny.“ Toto je pouze hrstka superlativů, s nimiž její zaujetí komentují v zámořském tisku.

Každé jidiš slovo je osobní vítězství

A pozadu v tomto ohledu nezůstávají ani domácí hudební publicisté. Asi nejvýstižněji zde charakterizuje zpěvačku komentář z magazínu Muzikus od Kateryny Kolcové-Tlusté, která Lenku Lichtenberg popisuje: „K jejímu repertoáru patří tradiční písně a současně s tím zhudebňuje moderní poezii v jidiš. Lenka však nejen jidiš písně zpívá, ona je také skládá, což je vzhledem k tomu, že jidiš je jazyk, kterým dnes hovoří jenom malá skupinka ultraortodoxních Židů, opravdu odvážné. I když jí není vlastní velký a silný hlas, tedy hlas s širokým rozsahem, s tím, co má, přesto dovede mistrovsky zacházet. Příkladem může být její poslední cédéčko, ceněné kanadskou hudební kritikou velmi vysoko.“

Sama zpěvačka tento dojem jen podtrhuje, když skutečně příkladně odvážně na tento pohled reaguje: „To, že jsem jidiš zpěvačka a že tvořím v jidiš, je pro mě takový osobní triumf nad historií. V každém jidiš slově, které vypadne z mé pusy, vidím osobní vítězství. Vidím jako triumf, že tak zvaná „mrtvá kultura“ může mít ještě úplně nové, čerstvé plody.“

Do turnovské synagogy se Lenka Lichtenberg vrací už podruhé. Poprvé ji navštívila vloni v červenci, kdy zde natáčela jednu z písní na své chystané CD „Song for Breathing Walls“ (Písně pro dýchající stěny). Šlo o projekt písní židovské liturgie natočených v autentickém prostředí českých a moravských synagog, jejichž komunity byly vyvražděny za šoa.

Dcera vydávající se za obrazy matky

V neděli tato svébytná umělkyně představí písně dvou hudebních světů - jidiš i synagogální liturgie. A proč vlastně přijíždí právě u příležitosti obou tématicky zaměřených výstav? Důvod je velmi zajímavý, ba dokonce bez nadsázky osudový. Její maminka paní Lichtenberg, původním jménem Jana Renée Friesová, byla totiž jako mladá dívka transportována do Terezína a také její dětské kresby se v souboru zachovaly. Jako jedna z mála terezínských dětí, které měly to štěstí a válku přežily, se později stala zpěvačkou a herečkou. A o svém životě napsala knihu Pevnost mého mládí.

Autor: Ivan Šiler

15.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michaela Marksová

Ženy ve volbách neuspěly, lidé slyší raději silná slova

INOVATIVNÍ přístup ocenila porota u heliportu v KNL.

Reakce KNL na povolební prohlášení poslance Bláhy

Občané Mimoně dali v referendu průtahu městem jasné NE

Mimoň - V Mimoni o víkendu nerozhodovali jen o nových poslancích, ale také o tom, zda chtějí průtah městem.

Politolog Jan Kubáček říká: „Kroužkování nakazilo i ODS“

Liberecký kraj /ROZHOVOR/ - Podle známého politologa Jana Kubáčka jsou voliči v Libereckém kraji vybíraví.

Kolaps hráčů FBC ve třetí třetině způsobil debakl

Praha – Dvě třetiny nedělního zápasu v rámci 9. kola florbalové Tipsport Superligy drželi hráči České Lípy s jedním z dalších favoritů nejvyšší mužské soutěže nadějný výsledek.

Ruiny v Ralsku budou hlídat strážníci

Ralsko - Liberecký kraj poskytne mimořádný příspěvek na ostrahu bývalého vojenského prostoru v Ralsku. Půjde o 650 tisíc korun, které dostane město Ralsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT