Otec se synem zaváleli. Z dětského pokoje udělali realistický kokpit letadla

Boeing 737 simulátor kokpitu:

Simulátor kokpitu - projekt pro otce a syna

„Syn létá s dědečkem na ultralehkém letadle neboli ultralightu. Mě samotného to taky zajímá, a tak jsme si řekli, že si uděláme společný projekt a vytvoříme kokpit letadla. Chtěl jsem mu ukázat, jak je těžké něco vyrobit, jakou člověk potřebuje trpělivost a důslednost a že to není samo sebou,“ říká Michal Vydržel.

Sám si nyní dělá letecký průkaz. V jejich rodině mají létání prostě v krvi.

Vytvořit z dětského pokoje simulátor kokpitu zabralo asi týden týmové práce. Michal Vydržel totiž chtěl, aby syn získal dovednosti a načerpal na simulátoru zkušenosti, které poté zúročí při skutečném létání. Děti jsou ale pořád jen dětmi, a tak prý teď spíše dělá psí kusy, než aby se věnoval studiu létání.

„Vezme si třeba letadlo z filmu Top Gun a snaží se vyletět do vesmíru. Chvílemi se bojím, aby se naopak nenaučil špatným návykům, které pak bude chtít praktikovat i ve skutečném letadle,“ říká Michal Vydržel s mírnými obavami.

Stačily dvě pily a vrtačka

Před samotnou stavbou kokpitu se nejprve společně dívali na různé modely na internetu. Podle Michala Vydržela jsou někteří lidé jsou docela šílenci a dělají kabiny boeingů, které jsou od originálu nerozeznatelné. „Proti nim jsem absolutním amatérem. Zadejte si do vyhledávače Home cockpit Boeing a podívejte se sami. Stojí to za to,“ podotýká.

Vlastní projekt si nejprve nakreslili a přizpůsobili jej své představě. Jejich kokpit se prý nejvíce podobá kokpitu Cessny Citation, což je malé dopravní letadlo. „Nikdy jsem nic takového ještě nedělal. Všechno jsem se vlastně naučil z internetu, včetně práce se dřevem. Je to vtipné, ale opravdu jsme se všemu přiučili z YouTube,“ směje se Michal Vydržel.

Originální maxi lustr vyrobil ze zbytků. Je dlouhý přes dva metry a váží 70 kilo

Kutilství

Jeho prý do tajů kutilství nikdo v rodině nezasvětil a údajně ho nenechali ani na nic sáhnout. Říkali mu totiž, že je chytrý a že má raději studovat. „To se podařilo, vystudoval jsem nejlepší školy na světě. Ale k truhlařině mám opravdu hodně daleko,“ říká s nadsázkou.

Kariéra Michala Vydržela by mohla být vzorem pro řadu Čechů. Pracoval na Newyorské burze i v softwarovém gigantu Microsoft a dnes vede technologickou firmu.

„Nejprve jsem vůbec nevěděl, co všechno potřebujeme. Nakonec toho nebylo zase tak moc: dřevo jsem nakoupil na pile a vlastně jsme si vystačili s přímočarou a pokosovou pilou a vrtačkou. Vše jsme zakoupili a šlo se na věc,“ vypráví a s úsměvem dodává, že je rád, že on i syn přežili ve zdraví a že mají všechny prsty.

Největším oříškem podle něj bylo vypočítat úhly - prý si u toho pěkně zopakoval matematiku. „Když už máte stavební plány, tak to jde pěkně. Na začátku se ale musí vymyslet detailní plán. Je tam přece jenom hodně obrazovek, tlačítek, knipl a pedály,“ vysvětluje. Všechny podstatné komponenty podle něj v pohodě seženete na českých eshopech.

Dvě stovky tlačítek v simulátoru

V kokpitu bylo potřeba instalovat čtyři obrazovky, dvě dopředu, po jedné do stran, a pět dotykových tabletů, na nichž jsou všechny ovládací prvky a budíky. Michal Vydržel je zakoupil na čínském eshopu a jsou přilepené v pilotní kabině. Zapomenout se nesmělo na bezmála dvě stovky tlačítek.

„Všechna skutečně fungují. Když chcete, zmáčknete tlačítko a v simulátoru se vysune podvozek. Je to paráda. Ten software je neuvěřitelně sofistikovaný a dá se výborně nakonfigurovat,“ říká Michal Vydržel.

Války v budoucnu? Tanky a stíhačky povede umělá inteligence, testy už probíhají

Věda a technika

Sám se v počítačích a technologiích pohybuje odmalička, a tak pro něj nebyla konfigurace problémem.

„Dřevo nás vyšlo na deset tisíc, monitory zhruba na 25 tisíc, jeden tablet stál asi 1500 korun a ostatní věci se vešly do 40 tisíc. Takže dohromady všeho všudy asi zhruba 80 tisíc korun. To si myslím, že docela jde,“ pochvaluje si Michal Vydržel.

Chystají další vylepšení kokpitu

Model kokpitu budou ale ještě vylepšovat. „Chystáme dveře, pro pilota lepší sedačku a dozadu jedno okénko s monitorem. Musím ale najít grafickou kartu, která podporuje pět monitorů, protože teď ji máme jenom pro čtyři,“ plánuje.

I když to není profesionální herní kabina, jsou s ní oba spokojení. Rozhodně by ale projekt příště nedělal během jednoho týdne, ale natáhl by stavbu na čtrnáct dní. „Bylo to náročné, protože jsem do toho měl práci. Jediné, co mě opravdu mrzí je, že jsem ke stavbě nepřizval svého druhého syna, kterému je dnes líto, že se na naší pilotní kabině nepodílel,“ říká Michal Vydržel.