Obraz se musí líbit a bavit i mě, pak se to na něm podepíše, říká malíř z Lípy

Zdroj: Archiv Michala Janovského

Mám rád historii, člověka jako objekt zkoumání, gesta, emoce. Inspiraci čerpám z mytologie a bible, i když sám nejsem věřící. A mám rád také „nehezké“ věci. Odpudivé, znetvořené, které nutí se podívat znovu. Dost lidí si myslí, že jsou depresivní.

Zdroj: Archiv Michala Janovského

Mohou tak působit, umění je přeci jen osobní a na každého může působit jinak. Já to vnímám víceméně jako černý humor, nadsázku, naturalismus. Nechávám tomu zkrátka volný průběh a už nějakou dobu se neřídím tím, jestli se to někomu bude líbit. Důležité je pro mne, aby se to líbilo mě a bavilo mě to. To se potom podepíše na i na obraze.

Zdroj: Archiv Michala Janovského

Nedávno jsem si pořídil plátno o rozměrech 3x2 metry. Znám současné malíře, kteří malují ještě na větší formáty, ale pro mě osobně je to už fakt plachta. Jsem velký detailista a s velkým plátnem rostou i nápady a invence, takže mi trvá celkem dlouho vznik takového obrazu. Toto konkrétní plátno už mám naplánované dlouho. Připravuji se na něj víc jak rok. Sháněl jsem k onomu tématu podklady, neobešlo se to bez prostudování mnoha knih. Potřeboval jsem k tomu i spoustu portrétů, modelů a do ateliéru jsem si postupně pozval bezmála třicet pánů, kteří budou tvořit základ nového obrazu. V tuhle chvíli nemohu víc prozradit, ale jsem zvědavý na ohlasy. Protože to bude… no… uvidíme…

Zdroj: Archiv Michala Janovského

Jednu z nesložitějších věcí pro mě představuje vymýšlení názvů pro díla. Vím, co je na obraze, co se tam odehrává, často k tomu mám příběh, ale nazvat to jedním až dvěma slovy je mnohdy problém. Nezdá se to, ale i ten název může pokazit dojem z obrazu.

Zdroj: Vít Černý

Další věc spočívá v tom, že název může pokřivit náhled diváka na ten obraz, navede ho na cestu myšlení, kterou chce autor, přitom divákova interpretace může být odlišná než malířova. Ne vždy název může být ku prospěchu a někdy je už od počátku jasné, jaké jméno obraz ponese.