Část z nich se za komunismu narodila, zbytek z nich už přivítal svobodný režim. Řeč je o generaci mileniálů, jejichž životy se formovaly většinou až po sametové revoluci v listopadu 1989.

Interiér T-klubu v Praze v roce 1983.
Největší zábavy pro Husákovy děti? Diskotéky, ale s důkladně prověřenými songy

Podle ankety Deníku, které se zúčastnilo více než 9400 lidí, právě mladé lidé mezi 25 a 35 lety nejvíce zajímá, jak se žilo za minulého režimu. 47,8 procenta z nich odpovědělo, že by chtělo zažít život za komunismu, ale jen na velmi krátkou dobu, aby ho pochopilo. Více než 10 procent řeklo, že by bylo rádo, aby se režim vrátil natrvalo, a 41,6 procenta dotázaných o vlastní zkušenost s nesvobodným režimem nestojí.

Názory se liší

„Narodil jsem se v roce 1987, takže než jsem začal chápat, co se kolem mě děje, bylo po všem. Pak už jsem jen slýchával historky rodičů o tom, jak zvonili klíči. Zbytek informací o tom, proč a jak se dostali komunisté k moci, jsem se dozvěděl ve škole. Chybí mi ale ta vlastní zkušenost, tedy abych mohl soudit, třeba co se týká lidí, kteří nějakým způsobem s režimem spolupracovali,“ vysvětlil dvaatřicetiletý Tomáš z Prahy, který byl jedním z těch, kdo by minulý režim chtěli zažít.

17. listopad 1989. Shromáždění studenti a kordon policie na Národní třídě v Praze.
Vekslák jako západní turista? Mladí se v minulosti vyznají

Stejně stará Olga z Liberce má odlišný názor. „Jsem ráda, že jsem komunismus nezažila. Úplně mi stačí to, co znám z knížek a z vyprávění od prarodičů, na který komunisté hodně zaklekli, protože žili na vesnici a měli hospodářství. Podle mě jim režim zničil život a už se z toho nikdy nevzpamatovali,“ popsala svůj přístup Olga. Oba zástupci mladé generace se ale shodli ve věcech, které jsou lepší v současné době.

Vrátili by se do dob československého socialismu 70. a 80. let herec Jan Hrušínský či europoslankyně Kateřina Konečná?

Zdroj: Deník

Nové možnosti

Stejně jako 80 procent dotázaných odpověděli, že demokratický režim přinesl nové možnosti a dostupnost cestování, dostupnost informací a větší výběr potravin a spotřebního zboží. Za další pozitiva porevoluční doby označili mileniálové nabídku volnočasových aktivit, větší výdělky a lepší péči o památky a kulturní dědictví.

Odstranění sochy V. I. Lenina ze Senovážného náměstí v Českých Budějovicích
Leninové na smetišti. Kam zmizely symboly socialismu z českých náměstí?

„Tradují se u nás v rodině historky, jak se chodilo nakupovat a jaké šílené fronty se stály skoro na všechno, a když jste se dostali k pultu, řekli vám, že už je vyprodáno. Máma taky často zmiňovala, že nebyly k dostání vložky ani tampony,“ říká Olga z Liberce.

Minulému režimu naopak mladí přisuzovali pozitiva jako dostupnost a kvalita bydlení, bezpečnost a lepší mezilidské vztahy. Tedy oblasti, které se většinou objevují v průzkumech jako největší problémy dneška.