Pak lidé, kteří chtěli sovětské Československo, zlikvidovali vše, co bylo s 28. říjnem spjato. Byly pošpiněny tradice a kontinuita zpřetrhána a to je vždy na pováženou. I po dvacetiletí zásadní proměny zjišťujeme, jak navazovat je tak těžké.

V devadesátých letech tehdejší vedení České Lípy se programově snažilo nejen o obnovu zdivočelého města, ale i o intensivní budování demokratických tradic, které byly spojeny se základy novodobého československého státu. Právě tento den jsme bilancovali, zda se nám přece jen něco daří.

Například v tomto dni jsme předávali občanům nové rekonstruované Masarykovo náměstí atd. Vždy šlo i v tomto případě, o zdůraznění základních hodnot, které bychom měli mít ve všeobecné úctě. I později se na 28. říjen v České Lípě většinou nezapomínalo.

Idea československého státu se opírala o přesvědčení, jak říkal Masaryk, každý občan je státem. Jeho součástí. Ne jen divákem a tím, který zpovzdálí křičí, co by se mělo a co není. Tak mnozí lidé v našem městě, jakoby zde po léta zůstávali jen jakýmisi podnájemníky. Nevšímají si toho, co by je nemělo ponechat netečnými a klidnými. Volby nepokládají za hodna své pozornosti. Již léta vše pozoruji a řekl jsem si, je třeba vše shrnout a ukázat nás, část tohoto národa, občany tohoto města, jednou trochu jinak. Bez iluminace. Takoví, jací většinou jsme.

Bez snahy, kde je to možné, přispět, aby Česká Lípa jen prosperovala a kvetla. Je třeba stále hlasitěji opakovat, že VŠICHNI JSME ODPOVĚDNI, jen někteří O NĚCO VÍCE, protože se k tomu sami zavázali. V patře kulturního domu CRYSTAL naleznete, k čemu jsem došel. 183 fotografií a doprovodné myšlenky, jací jsme v různých patrech našeho občanství. Výstava je věnována všem pro přemýšlení a přímo novému zastupitelstvu města jako výzva a inspirace.

Zdeněk Pokorný, bývalý starosta České Lípy