Před pár lety jsem dělala ve věznici rozhovor s mužem, který si odpykával desetiletý trest. Za podvod, při kterém způsobil několikamilionovou škodu. Desetiletý žalář mi osobně přišel za to, že někoho připravil o peníze, celkem tvrdý.

Ovšem v kontextu trestů pro lidi, kteří někoho znásilní anebo dokonce zprzní dítě, mi deset let pro podvodníka přijde úplně trapné. Zvlášť když prznitelé odchází od soudů s tresty kolem šesti, sedmi let a po tom, co si dvě třetiny odpykají, vesele vyráží zpět do společnosti a můžou si dělat, co je napadne.

Ilustrační foto
Proti pedofilům obrana není. Zákony je neřeší, děti mohou ochránit pouze rodiče

Za to, že jejich oběti si nesou celý život trauma, mají otřesný zážitek, často musí vyhledat pomoc psychologa a nejsou schopni navázat normální vztah a žít život, jaký by si zasloužili, je trest pro násilníky směšný.

Léta se o změně mluví, s každým dalším případem se téma znova otvírá, ale vůbec nic se k nápravě celé situace neděje. O čem to svědčí? Pro mě o tom, že život člověka má v naší zemi zřejmě menší hodnotu, než majetek. Jinak by se o tom stále jen neplácalo, ale konečně se také něco změnilo.