I Radiožurnál ho před časem v jedné reportáži označil jako poslední skanzen komunistické rekreace v naší zemi.
Když jedu kolem jezera z Doks, nemusím se koukat na ukazatele, hned jak najedu na rozbitou cestu, vím, že už jsem na území Starých Splavů. S žádnou větší veřejnou péčí o prvorepublikovou lázeňskou perlu jsem se dosud nesetkal.
Nejlépe je to vidět u jezera. Není to místo k romantickým procházkám po promenádě, ale jen nevelký kus rozmlácené betonové cesty. Pokud se na něm nezraníte, dojdete k jakési dřevěné boudě, jako hlavnímu občerstvovacímu místu.
Prý tam stojí již celá desetiletí bez patřičného povolení a adekvátního přispívání do městského rozpočtu, ale zato se stejným „skanzenovým" sortimentem…
Není divu, že hlavní cestu bývalých vzdušných lázní obklopují pomníky zbankrotovaných podnikatelů. Čím dál tím pro méně lidí jsou Splavy místem, kam by si chtěli vyjet na výlet.
Vítězné Hnutí Doksy náš domov s podporou starostů začalo v předchozích měsících projevovat určitou snahu o změnu. Jsem zvědavý, kdy a jak ji začnou naplňovat.
Jen to může zpátky přilákat nejen návštěvníky, ale i nabídnout nové možnosti pro podnikatele a místní zaměstnanost.
FERO FENIČ, režisér, producent, prezident MFF Praha Febiofest
