Drobné střípky ze života jejich komunity získá jen ten, jehož dítě má v české škole za spolužáka Mongola. V denním životě zjišťujeme, že ve valné většině si mongolští spoluobčané nenachází cestu k českému jazyku, zůstává jim neznámý. Komunikace tak vázne.

Podle statistiky, zveřejněné policejním ředitelstvím, je na českolipském okrese přihlášeno k pobytu 1613 občanů Mongolska, vloni to bylo dokonce 1669 osob. Vypovídající je i dřívější evidence: před čtyřmi roky zde pracovalo „jen“ 871 Mongolů. V roce 2017 už 1289 mongolských dělníků.

Ve srovnání s nimi jsou počty Ukrajinců, nebo Vietnamců nepatrné. Naši nejistotu už jistě nevyvolává pradávná historie, kdy Čingischán a jeho divocí nájezdníci byli postrachem Evropy. Příčinou obav z velké neznámé skupiny, nepochopení může být neznalost vzdáleného národa, jeho složitý jazyk, uzavřenost komunity, ale také právě fakt, že jde přeci jen o masivní „nájezd“, jehož důsledky zatím nedokážeme odhadnout.

Jízdu na kolotočích, horské dráze nebo na autodromu si mohli užít návštěvníci tradiční Brnišťské pouti.
FOTO: Tradiční Brnišťská pouť nabídla kolotoče i houpačky

Snah a příležitostí k poznání Mongolů tady zatím bylo minimum. Výjimečnou šancí nahlédnout do jejich kulturních zvyků, zábavy i tradiční kuchyně byla oslava mongolského národního svátku Naadam 6. července. Připravili si ji velkolepě v rekreačním areálu v Dubici. Politováníhodný byl jen fakt, že se o ní obyvatelé České Lípy a okolí nedověděli. V oslovení „domácích“ ale mají vydatně pomoci firmy, u kterých Mongolové pracují.

Nebo podnikatelé, kteří z nich dobře žijí, když jim poskytují ubytování. Bez většího důrazu na výuku češtiny, bez více akcí jako Naadam a vydatného zapojení továren, které sem kvůli svému byznysu stovky cizinců z dalekého koutu Asie přivedly, obrat pohledu nepřijde. Zlepšení vztahů, respekt a chuť poznávat a chápat národní zvyky, zůstanou dál v nedohlednu.