Cítí, že jde o čas, aby nebyl jeho osobní průkaz zneužit. Právě v takové situaci byli lidé zvyklí obracet se na policisty. Představa o nalezení pomoci u policistů je stále silná, ale o to větší je zklamání ze současné praxe.

Zejména pokud se takový malér přihodí před prodlouženým víkendem, kdy jsou matriky a příslušné úřadovny měst uzavřené. Proto je velkou chybou, že se i za těchto okolností dnes policisté k občanovi obrátí zády. Tedy v případě, že si postižený není jistý, že byl o „občanku“ okraden.

Logicky, většinou vůbec nemá ponětí zda ji „jen“ ztratil nebo mu ji někdo sebral. Variantu, že byl třeba při nákupech okraden nedokáže určit, nebo si netroufá o tom lhát, jen proto aby, policisté jeho podání přijali a zmizelý a zneužitelný doklad rychle zaregistrovali do centrální databáze.

Přitom i Ministerstvo vnitra ČR uvádí kromě matrik právě i Policii ČR jako místo, kde jsou schopni hned zařadit údaje o ztrátě respektive odcizení průkazu do informačního systému evidence občanských průkazů, ale i třeba i databáze Interpolu, aby předešli zneužití průkazu. Legislativci a vedení resortu vnitra by nynější praxi měli přehodnotit a změnit. Tak, aby policisté mohli přijmout každé oznámení občana, který u nich hledá pomoc i ochranu před hrozícím zneužitím svého prvořadého dokladu.

Pomoc by byla efektivní, rychlá a nijak náročná. Občan by neodcházel od policejního oddělení (zdobeného sloganem Pomáhat a chránit) zdrcen, neboť místo přijetí oznámení musí pár dní čekat a vyslechnout - přes chrčící zvonek u dveří - jen strohé: „To už nevyřizujeme, musíte na úřad.“ Deklarovanou pomoc a ochranu si občan, co přišel o občanku, představuje jinak.