Na silnici mezi Zahrádkami a Doksy na Českolipsku budou dál umírat lidé. Rušná silnice první třídy leckoho svádí k hazardní jízdě. Vysoká rychlost a nebezpečné předjíždění je tu každodenní realitou. Nejspíš ani, sebedokonaleji postavená, by nezamezila zlým haváriím. Jako teď, kdy u Jestřebí vyhasl zbytečně mladý život.
Na přímém úseku, před mírně zvlněným horizontem začal mladík „závodit“ a to v místě, kde je nepřerušovaná dělící čára. Při předjíždění neměl rozhled a nestihl se zařadit. Nevyhnutelně se srazil s protijedoucím náklaďákem. Svůj nerozum a risk zaplatil cenou nejvyšší.
Část veřejnosti soudí, že k riziku nehod přispívá i stres řidičů ze spousty uzavírek, semaforů a tím se tvořících dlouhých kolon. Přes jasné dopravní značení, přes osvětové kampaně, přes pokuty, nebo i vynesené rozsudky u viníků kolizí či intenzivní dohled ze strany policistů, zde stále k přestupkům i nehodám dochází.
Muži zákona opakovaně potvrzují, že nejčastěji tady vidí riskantní způsoby jízdy, překračování povolené rychlosti, nesmyslné předjížděním kolon. Z bludného kruhu by cesta jistě mohla vést přes nezbytné zdokonalení českého autoškolství.
Pořád ale dál mezi řidiči bude díl těch agresivních, nevychovaných, nepoučitelných, aby způsobili peklo v provozu. Vytěsnit tyto řidiče, které nikdo nechceme potkávat svých cestách, a snížit tak riziko škod a tragédií, by pomohlo výrazné zpřísnění trestů, včetně ukládání těch nepodmíněných, hned po prvním hrubém selhání a ohrožení. Pokud ho přežijí.
