Doposud v kraji patřilo k oblastem výskytu vlků především Ralsko a okolí Doks. Při zprávě o zdravě vyhlížejícím samci vlka v Janově, duše ovlivněné pohádkou O červené Karkulce či jinými horory asi zatrnuly. Jednoznačně ale jde o dobrou zprávu. Podle odborníků a jejich průběžného zjišťování je těchto vzácných a původních zvířat stále málo.
Přes probíhající osvětu se poměrně velká část veřejnosti stále vlka obává. Zbytečně, protože jde o nesmírně plaché zvíře, které se lidem vyhýbá a člověka ani nepovažují za potencionální kořist. Mnohem větším nebezpečím než oni jsou totiž jiní. Přemnožená zvířata jako spárkatá zvěř, která ničí pole a nové stromky ve velkém. To jsou praví škůdci. Své tom vědí zemědělci a lesní hospodáři.
V lesích inteligentní vlci opět odvádí důležitou práci. Pomáhají s rovnováhou. Přítomnost vlků může vzbuzovat zášť kromě myslivců snad jen u chovatelů hospodářských zvířat. Těm ale stát škody na jejich - vlkem usmrcených - zvířatech hradí, navíc mohou získat finance i na preventivní zabezpečení stád.
I když nejeden zdejší myslivec si v duchu přeje mít každého vlka na mušce, je dobře, že se nám tento jedinečný predátor občas sám zjevuje a vrací do zdejší krajiny. Je třeba ho dál chránit. Potřebujeme se navzájem.
