Už třetím rokem si pietním setkáním 15. června u bývalého pivovaru připomněli Českolipané „divoký“ odsun 5 tisíc obyvatel České Lípy z roku 1945. Právě na tento den spadá výročí brutální akce českých milicí proti civilistům německé národnosti. Ani v té době nebyla legální.
Na tryzně přítomným chyběl zástupce současné reprezentace města. Mají pravdu, v těchto případech jde i o symboliku. Věřme, že už za rok se město pokusí temný díl své minulosti vhodným gestem smíření uzavřít. Ideálně přímo v parčíku na rohu ulic Moskevská a U Kartounky, kde tisíce jeho někdejších občanů trpělo.
„Město pravidelně vzpomíná na oběti holocaustu, světových válek, na oběti totalitního režimu. Na odsunuté Němce doposud oficiálně veřejně v České Lípě vzpomínáno nebylo,“ uvedl českolipský historik Tomáš Cidlina. Vyhnání českolipských Němců, především žen, dětí a starců, řada nepřežila. Už na shromaždišti u pivovaru byli vystaveni potupnému jednání, okradení a bití.
Ač nenávist k Němcům byla v té době silná, pochopitelná, tak děti ani ženy za ni nemohly. Exekuce vůči nim přesto proběhla nelidsky, bez špetky respektu k mravním zásadám. Víc než odplata za okupaci, Hitlera se u často „probuzených revolucionářů“ probudila touha po surovosti a hlavně majetku. I tento českolipský příklad ukazuje, jak je zvrácené a pochybné uplatňovat princip kolektivní viny na základě národnosti. A je třeba dál nahlas připomenout, že se i na německy mluvícím obyvatelstvu odehrálo velké bezpráví.
