V roce 2003 nový prezident říká: „Neumím navazovat na Masarykovské mýthy.“ Naše společnost je zavšivená nejrozmanitějšími polopravdami, předsudky, nánosy i usazeninami z nemorálních dob, volání po pravdě a mravnosti, charakteru a odpovědnosti, jako základu vlastně všeho, je dávno pryč.

Vzpomínáte si, že by se o cti a dodržení slova a slibu hovořilo v kádrových posudcích? Poctivost? Šlo vždy o vztah k lidově demokratickému zřízení a Sovětskému svazu. Účast na brigádách a vyžadovaných akcích. A v naší nové době? Jsme velkorysí. Přecházíme a odpouštíme lži, podlosti a podvádění.

Spokojíme se se sliby politiků. Rozdávají z nezaplaceného koláče. Masarykovská demokracie byla jiná. Přemýšlejte. Masaryk téměř před sto lety říkal: „Naše demokracie je začátečnická, jaký pán takový krám, poslanci povětšině nejsou na úrovni historického úkolu, parlament nepracuje normálně, jedná o překot, není kdy k opravné diskusi, nepohodlné názory se znásilňují, absolutisticky jsou odsouvány, což dráždí opozici a diskredituje koneckonců parlament a tudíž republiku…“

Masaryk kromě mravnosti jako základu veškeré politiky vyžaduje i vzdělání: „Vzdělání hledejme praktické, ale také všeobecné a filosofické. Dnes zejména také je třeba vzdělání historického a politického. Nedělejme rozdílu mezi politikou a mravností.“

A naše současnost? Lidé jsou rozzlobení, ale připustili, že se to všude hemží kariéristy a diletanty. Naše osobní rozhodnutí, o to více ta, která formují celou společnost, musí být činěna s nadhledem a znalostí všech důsledků a souvislostí.

A jak jednotlivci pracují na svém vzestupu? Chceme o všem rozhodovat, ale zároveň máváme rukou, že nás to nezajímá. Naše duchovní živobytí zůstává na úrovni převládající nabízené ubohosti. Chybí nám osobnosti. Všude. Nejen v politice. Masaryk to říkal: „Uvědomil jsem si jasně cenu osobnosti v politice a ve státě. Dobrý program je dobrá věc, ale krom toho musí na něj být čestný, statečný a moudrý člověk, který má odvahu k odpovědnosti.“

Je to docela smutné. V České otázce 1908 Masaryk charakterizuje tehdejší českou politiku takto: „Kdo pozorněji se dívá na náš život veřejný, nevidí pouze to slabošské žebráctví, ale potká se se zvláštním typem intrikánů. Intrikánství toto otravuje však všecek náš pospolitý život protože nedovedou být lvové, stávají se lokajové a pomáhají lokajským chytráctvím. „Politika“ je ideál těchto četných lidí…“

Bylo to opravdu napsáno 1908? Nezmýlil jsem se? Ne v roce 2012?

Zdeněk Pokorný, profesor, bývalý starosta České Lípy