Na dveřích jedné ze železnobrodských lékáren se objevil plakátek upozorňující zákazníky, že roušky a desinfekční gely nejsou a jen tak nebudou. Pod velkými písmeny je dopsáno, ať lidé nepropadají panice a nakoupí si ovoce a zeleninu.  Ačkoli lékaři a odborníci tvrdí horem dolem, že koronavirus je v podstatě to samé a možná ještě lehčí onemocnění než chřipka, panika zachvacuje celý svět. Padají burzy, média neopouští téma viru ani při zprávách z politiky či sportu. Lidé nakupují.

Podle všech čísel z celého světa je jasné, že úmrtnost na nový virus je u zdravé populace pod jedno procento, což je dalece nižší podíl, než jaký uvádí hygienici a lékaři ve vztahu k chřipce. Ohroženi jsou především staří a již jinak nemocní lidé. Chřipkové epidemie chodí skoro každým rokem, onemocní jí jen v České republice na statisíce obyvatel a pokaždé cirka dva tisíce pacientů zemřou. Pokud se ohlédneme, neregistrujeme v minulých letech tak masivní výprodeje trvanlivých potravin, jako v případě koranoviru, o kterém jsme zatím jen slyšeli.

Pouze u čtyř až pěti procent nakažených koronavirem se objevily vážné zdravotní potíže a jen dvě procenta lidí bohužel přišla o život. Téměř všichni byli pokročilého věku a už měli podlomené zdraví, trpěli například rakovinou nebo vážnými chronickými chorobami. „Nemoc je proto méně děsivá, než se zdá,“ říká ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku Srđan Matić.

Přesto jsou miliony lidí v izolaci. Přesto tu je panika srovnatelná snad jen ze začátkem druhé světové války. Médiím a spolu s nimi i jisté části politiků a byznysmenů ale právě panika vyhovuje. Lidé hltají články a zprávy o koronaviru a vyzobávají si to nejhorší. Buďme racionální, pak se svět zase uzdraví. Navzdory koronaviru, SARS i chřipce.