Před léty jsem napsal článek o tom, v jakých podmínkách žijí čeští kapři, kteří se nakonec dostanou na štědrovečerní stůl. Psal jsem o hnoji, kterým se „přiživují“ rybníky, aby se dařilo planktonu, což je jedna ze složek kapří potravy. Kapr je takové všežravé prase českých rybníků a kvalita přihnojované vody se projeví jak na barvě, tak na chuti rybího masa. Není náhodou, že si ho většina dopřává jen jednou ročně, zatímco po dravém lososovi s krásně růžovým masem přece lidé sáhnou častěji.

Materiál vzbudil ze strany rybníkářů vlnu nevole. Rozčilené telefonáty ale vždycky skončily ve chvíli, kdy na otázku, proč jsem se neporadil a kde jsem vzal takové hlouposti, zazněl citát z rybníkářských skript. „Rozlišení biogenního a nebiogenního zákalu je pro rybářskou praxi velmi důležité, poněvadž biogenní zákal nepřímo informuje o intenzitě primární produkce planktonu, kolísání obsahu O2 a CO2 a pH, i o dostatku biogenů a potřebě hnojení rybníků,“ píše se v nich doslova.

Ve sborníku konference Chov ryb a kvalita vody se dočteme, že čím víc hnojiv, tím víc ryb. Situace začíná stagnovat až poté, co překročíme dávku hnoje pět tun na hektar hladiny. „Vztah mezi spotřebou organických hnojiv a přírůstkem je evidentní,“ píší autoři. Čtete správně, rybníky je potřeba hnojit, kapři musí přibírat.

Rybáři vylovili nádrž Horka ve Stráži pod Ralskem.
Sezóna výlovů odstartovala. Rybáři vylovili nádrž Horka ve Stráži pod Ralskem

Pro portál Naše voda potvrdila vedoucí oddělení ochrany vod České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Zdeňka Vaňková, že hnůj spadá podle paragrafu 39 vodního zákona mezi závadné látky a do vody jej nemůže umístit ani majitel rybníku, který jej vlastní. Ovšem jak je známo, na vše je možné získat výjimku.

Když jsem o závadnosti hnoje ve vodě pro člověka i přírodu mluvil s rybníkáři, měli na svou obhajobu jednoduchý argument. Chovné rybníky slouží k chovu ryb a ne ke koupání lidí.

Argumentuje se tradicí, jenže produkce jihočeských rybníků za Jakuba Krčína byla desítky kilogramů ryb na hektar. Dnes je to přes dvě tuny. Zatímco za Krčína se provozovalo letnění, dnes se ve velkém hnojí. „Jedno léto zůstal rybník prázdný, narostla v něm spousta vegetace, pak se zaplavil a na tom vyrostl zooplankton a bentos,“ vysvětlil letnění Stanislav Vaněk v časopise Vesmír. Na jedné straně tedy stojí tradice vánoční večeře a krajinotvorba, což nejlépe vědí lidé z jižních Čech, a na druhé straně peníze. Kdyby bylo v komerčně provozovaných rybnících ryb méně, měli by rybníkáři méně peněz a gurmáni kvalitnější, leč dražší maso.

Výlov Liberecké přehrady.
Libereckou přehradu opustili rybí obyvatelé. Výlovu přihlížely desítky zvědavců

Kampaň Česká ryba za zvýšení spotřeby u nás chovaných ryb stála podle Národního kontrolního úřadu (NKÚ) 178 milionů, výsledek ale nepřinesla. „V rámci 'PR realizace' ministerstvo (zemědělství) zaplatilo 277 tisíc korun za sběr zpráv z tisku, televize a internetu,“ píše NKÚ. Zato prodej živých ryb v tuzemsku klesl z 8,6 tis. tun v roce 2007 na 7,6 tis. tun v roce 2021. Nedá se říct, že by kampaň Česká ryba byla neúspěšná ze všech pohledů. PR agentury si na své rozhodně přišly.

Smažený kapr je sice vánoční tradice, ale co pro letošek zvážit třeba pstruha, lososa, bolena nebo štiku? Prostě nějakého dravce, který na rozdíl od kapra nepotřebuje k produkci toho „správného“ množství až pět tun hnoje na hektar vodní plochy.