„Já si jedu zalyžovat jen občas. Ale vždycky mě překvapí někteří lyžaři. Není jich moc, ale člověk má téměř strach o život,“ říká devětadvacetiletý Michal s tím, že člověk musí být neustále ve střehu. „Ženou se po sjezdovce jako šílenci a nekoukají napravo nalevo,“ popsal svou zkušenost.

Nedobrou situaci podtrhují i čísla. Záchranáři od počátku roku vyjížděli ke 102 zraněným lyžařům. Jen během posledního víkendu přišlo k úhoně osmnáct sjezdařů. Ke dvěma z nich musel vzlétnout vrtulník.

V prvním případě letěl vrtulník do Albrechtic v Jizerských horách, kde se osmiletý chlapec srazil na sjezdovce s jiným lyžařem. Se zlomeninou nohy jej přepravil vrtulník na traumatologickou ambulanci do liberecké nemocnice. Při druhém zásahu opět vzlétl vrtulník do Vítkovic k pětadvacetileté lyžařce, kterou na sjezdovce porazil snowboardista. S otřesem mozku ji záchranáři předali do péče traumatologů liberecké nemocnice. „Ve zbylých případech posádky sanitek ošetřily zraněné lyžaře většinou se zlomeninou horních a dolních končetin či zhmožděním zad,“ doplnila nejčastější zranění mluvčí Zdravotní záchranné služby Libereckého kraje Lenka Markovičová.

Podle ředitele záchranné služby Libereckého kraje Stanislava Mackovíka jsou nejvážnější zranění právě po vzájemných srážkách. Zatím jich záchranáři zaznamenali jedenáct. „Četnost se určitě nezmenšuje. Mám dokonce pocit, že důsledky jsou horší,“ řekl. Podle Mackovíka je jediným možným řešením opatrnost a jízda s rozumem, což platí nejen pro děti, ale i pro dospělé. Při pádu ve velké rychlosti je sice hlava chráněna přilbou, pro nohy nebo ruce ale nic takového neplatí. „Končetiny jsou při nárazu vystaveny velké námaze,“ dodal Mackovík.

Průměrně pak záchranáři ošetřují tři až čtyři lyžaře denně. „Rekordní počet zraněných byl právě v neděli, kdy záchranáři zasahovali u deseti lyžařů,“ upřesnila Markovičová.