Jestli za sobotní smrt dělníka v Hrádku nad Nisou může nedodržení pravidel bezpečnosti nebo jiná příčina, zatím není zcela jasné. Určitě se ale případ objeví ve statistice Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Celkový počet fatálních pracovních úrazů se každoročně blíží stu.
Vloni zaznamenal SÚIP přes 40 tisíc pracovních úrazů, z toho 95 smrtelných. Za první polovinu letošního roku se stihlo zranit přes 21 tisíc lidí, z nichž 47 nepřežilo. Od loňska tedy v počtu úrazů ke změnám nedošlo. Zdvojnásobila se ale celková částka uložených pokut. Od ledna do začátku července SÚIP zaevidoval 5709 podnětů k šetření a provedl 32 879 kontrol. Během nich rozdal 2341 pokut v celkové výši 226,9 milionů korun.
Podle SÚIP, který kontroluje bezpečnost práce, přijímá návrhy na šetření a prošetřuje konkrétní případy, je nejčastěji uváděnou příčinou pracovního úrazu bez ohledu na roční období špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. V případě prošetřovaných případů se často objevuje i nezjištěná příčina.
Za rok 2012 se v Libereckém kraji zranilo 906 lidí, v celorepublikovém srovnání toto číslo nijak nevybočuje z řady.
Práce přesčas
SÚIP se ve druhém čtvrtletí tohoto roku zaměřil na bezpečnostní a pátrací služby. Při kontrolách jeho pracovníci odhalili množství případů porušení bezpečnosti práce, při kterých hrozí zaměstnancům zranění.
Jedním z prohřešků je zaměstnávání lidí, kteří nemají potřebnou odbornou způsobilost k výkonu ostrahy majetku a osob. „Kontroloři se setkali také s paradoxní situací, kdy jim zaměstnavatel odmítal předložit pracovněprávní dokumentaci svých zaměstnanců se zdůvodněním, že všichni jeho zaměstnanci jsou hrozně tajní a pokud takto odhalí své spolupracovníky, již je dál zaměstnat nemůže," uvedla Ivona Foltisová z kanceláře generálního inspektora SÚIP.
Porušování předpisů nemají na svědomí pouze zaměstnavatelé ale i zaměstnanci. Především jde o překročení pracovní doby jako práce bez přestávek, déle než 12 hodin denně a o víkendu bez příplatků.
„Obecně známým problémem v oboru bezpečnostních a pátracích služeb je skutečnost, že firmy vyplácí zaměstnancům za vykonávanou práci mzdu na nejnižší možné úrovni," sdělila Foltisová. Aby si zaměstnanci vydělali dostatečné množství peněz například k placení hypoték, dobrovolně pracují přesčas a nedodržují předepsané limity pro odpracované hodiny.
Současně smlouva i dohoda o práci
Další způsob obcházení pracovní doby umožňuje uzavření více pracovních vztahů. Kromě práce na smlouvu zaměstnanci uzavírají ještě dohody o práci. „Uvedený druh práce však často slouží jen jako zástěrka, třeba v případě, kdy zaměstnanec vykazoval 8 hodin denně několikrát v týdnu na úklidové práce, které zahrnovaly úklid jeho vlastní kanceláře o výměře 9 metrů čtverečních," popsala Foltisová situaci, s jakou se inspektoři při kontrolách často setkávají.
Podněty ke kontrole podávají úřadu sami zaměstnanci. Stěžují si, že jsou nadmíru zatížení a práce omezuje jejich soukromý život, přitom někteří z nich vícečetné pracovní závazky přijímají dobrovolně.
Orgány inspekce práce nejen kontrolují, ale snaží se úrazům i předcházet posuzováním projektových dokumentací staveb a účastí na kolaudačních řízeních. „V květnu 2013 oblastní inspektoráty práce posoudily celkem 149 projektových dokumentací staveb," informovala Foltisová.
Jitka Blehová