Tycho Brahe byl slavný i díky svým alchymistickým lektvarům. Jejich složením se ovšem dánský učenec, jak bylo ostatně dobovým zvykem, vůbec nechlubil. Jeho tajemství se pokusil prolomit vědecký tým z Jihodánské univerzity a dánského Národního muzea, všiml si web ScienceAlert.
K dispozici měli vědci čtyři skleněné a jeden keramický střep. Archeologové je našli koncem osmdesátých let při vykopávkách na místě Braheho sídla Uranienborg na nyní švédském ostrově Val. Ten badateli nabídl král Frederik II. Dánský jako projev uznání za jeho objevy. Brahe si postavil observatoř a také na svou dobu špičkovou laboratoř. Místo se stalo střediskem bádání, kam se sjížděli evropští učenci. Když Brahe v roce 1601 zemřel v Praze, nechal další panovník Kristián IV. sídlo zbořit. S vědcem měl totiž vleklé neshody, shrnul historii místa server Popular Mechanic.
Chemici hmotnostní spektrometrií zjišťovali, s jakými materiály Brahe v letech své vrcholné aktivity pracoval. Věděli, že se zabýval i vývojem složitých léků známých pod souhrnným označením medicamenta tria (trojice léčiv). Rozbory zjistily vysoké hladiny rtuti, mědi, amoniaku a zlata, čtyř kovů, o kterých je známo, že je při výrobě zmíněných přípravků používal, poukázal web ScienceNews.
Kde se wolfram vzal
Na keramickém střepu autoři studie publikované v Heritage Science našli pět dalších kovů - nikl, zinek, cín, olovo a wolfram. Ty žádné druhotně známé Braheho recepty neobsahují. „Cín, olovo, nikl a zinek se v renesanční době používaly běžně. Naproti tomu zcela zvláštní je přítomnost wolframu,“ řekl webu spoluautor studie chemik Kaare Lund Rasmussen a poukázal, že kov vědci poprvé záměrně izolovali dvě století po Braheho smrti, v roce 1783.
Badatelé připouštějí, že nejspíš šlo o náhodný výsledek jiných pokusů. Podle Rasmussena je ale možná stopa v tom, že se wolfram vyskytuje v cínové rudě. Německý mineralog Georgius Agricola už v té době totiž zaznamenal, že je v ní nějaká látka, která komplikuje její tavení. Až později se ukázalo, že jde právě o wolfram. Podle badatelů tak lze spekulovat, že Brahe na Agricolově zjištění založil vlastní zkoumání.
„Zjištěni zbytků wolframu je skutečně překvapivé. Jeho rudy jsou vzácné a o tom, nakolik s nimi renesanční badatelé experimentovali, víme velmi málo,“ řekl pro CNN Lawrence Principe z baltimorské Univerzity Johnse Hopkinse. Dodal, že každý, kdo by se s wolframovou rudou setkal, by si musel všimnout, že je velmi těžká. „Je dost možné, že by se z ní pokusil vytavit zlato. Troufnu si hádat, že právě to se v tomhle případě mohlo stát,“ uvažoval historik.
Chemické analýzy přinášejí neočekávané vhledy do života lidí třeba i ve starověku. Badatelé například popsali složení a vůni parfému, který používali staří Římané v dnešním Španělsku, další výzkumníci si troufli i na voňavku slavné Kleopatry. Důkladný rozbor organických zbytků ve starověkém hrnci zase prozradil, co při svých rituálech používali staří Egypťané.
Kdo byl Tycho Brahe
Narodil se v roce 1546 v Dánsku. Vynikl jako astronom. V době před vynálezem teleskopu jako první pozoroval a popsal supernovy. V roce 1597 kvůli sporům s novým dánským králem opustil zemi a přesídlil do Prahy ke dvoru císaře Rudolfa II., který ho jmenoval svým oficiálním astronomem. Jeho asistentem se stal Jan Kepler. Brahe v Praze roku 1601 zemřel a je pohřben v Týnském chrámu u Staroměstského náměstí.
