Ačkoliv stále patří mezi nejlepší plavkyně v republice, vypadá to, že už je pro český sport vlastně tak trochu nechtěná. „Bohužel mi bylo už v závěru dost předhazováno, že přestože jsem jedním z nejlepších plavců v republice, tak jsem stará a neperspektivní,“ hořce pravila rodačka z České Lípy.

Závod na 50 metrů motýlek, kde Petra Weber vyhrála a vytvořila nový rekord. | Video: se svolením Petry Weber

Petro, pojďme ještě k vašemu boji o limit na mistrovství Evropy. Chybělo opravdu maličko, viďte?
Chyběly pouhé dvě setiny sekundy. V zimě mi na krátkém mistrovství Evropy chyběly čtyři setiny, teď to bylo ještě méně. Bylo to na posledním nominačním závodě, kterým byla Velká cena Pardubic. Bylo to zároveň i druhé kolo Českého poháru.

To je pro vás hodně nešťastná zpráva. Jak zatím probíhá letošní sezona?
Letošní sezonu mám, oproti ostatním, malinko posunutou. Z finančních důvodů jsem vynechala na začátku roku mistrovství světa v Doha a nyní se tedy připravuju na mistrovství Evropy Masters v Srbsku, které je na přelomu června a července. V zimě je pak světový šampionát na krátkém bazénu v Maďarsku. Co se připravuje případně pro kategorii Masters na zimu, zatím nevím.

Jakou máte podporu od státu? Narážím na fakt, že jste kvůli financím neodjela na mistrovství světa…
Jediná finanční podpora, kterou dostávám, je od města Česká Lípa a drobných sponzorů. Tímto jim děkuji. Upřímně jsem si tak trochu myslela, že když neukončím kariéru po oznámení těhotenství, že se za mě opět alespoň trochu postaví Vysokoškolské sportovním centrum ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které jsem reprezentovala zhruba 16 let. Bohužel mi bylo už v závěru dost předhazováno, že přestože jsem jedním z nejlepších plavců v republice, tak jsem stará a neperspektivní. Nemohla jsem tedy v době covidu nikde trénovat. Neměla jsem smlouvu. Musela jsem čekat a zařadit se mezi „hobíky“. Jen díky mému skvělému a dlouholetému trenérovi ve fitku Pavlovi Provázkovi, jsem se do toho opět opřela. Věřil mi, právě jemu vděčím za všechny mé výsledky po mém porodu.

Přitom jste i po svém návratu dosahovala skvělých výsledků.
Ani po mém návratu mezi nejlepší prsařky a vítězstvích na mistrovství republiky nepřišla ani malá nabídka na nějaké sparingování či něčeho podobného. Všichni moc dobře věděli, že jsem na všechno úplně sama a trénuji ve veřejnosti. Letos mi ještě s tréninky ve vodě vypomáhal i můj bývalý trenér Jaroslav Strnad. Hodně mi pomohl, jelikož poslední dva roky trénuju ve vodě úplně sama.

Nebyla možnost dostat se na mistrovství Evropy skrze nějakou divokou kartu?
Po neúspěšném pokusu o zdolání limitu v Pardubicích jsem si na popud některých plavců i trenérů zkusila zažádat o divokou kartu na Evropu. Moc jsem si přála, aby mi ji za loňské přiblížení k limitu a mou 18letou reprezentaci dali. Ale ani tady nikdo nebyl na mé straně. Možná bych pak už ukončila oficiálně kariéru, brala bych to jako můj skvělý návrat, který jsem si přála. Možná ale nikdo nechce, abych končila (smích).

Co vás čeká do konce roku?
V polovině června máme letní mistrovství republiky v Ústí nad Labem, které pojedu ještě téměř z plného tréninku. Dva týdny poté je mistrovství Evropy Masters v Bělehradě.

Máte ještě motivaci bojovat mezi elitní plaveckou skupinou?
Budu muset zapřemýšlet, jestli ještě zkusit kousnout zimní sezonu. Je prostě otázka, jestli bude po dvou neúspěšných nominacích ještě chuť pokračovat i mezi eliťáky. Jestli bude dostatek času a samozřejmě i financí.

Je až neuvěřitelné, jak to vše stíháte. Tréninky, závody, rodina, zaměstnání..
Pokud má člověk kolem sebe skvělé lidi, což já naštěstí mám, tak se to zvládnout dá. I díky většímu sponzoringu v loňském roce od firmy Alad CZ, jsem si v závěru roku mohla dovolit více trénovat a malinko upozadit práci, což bylo super. Plavání pro mě bylo a stále je velká srdcovka. Rodinu podle mě nezanedbávám. Dcerka si nestěžuje. Kde může být, je se mnou, snažím se jí věnovat všechen svůj čas. S manželem už je to možná trochu horší (úsměv).