Když v létě na severu Čech dorazil z pražské Sparty velezkušený obránce Radim Křenek, vedení klubu si od něj hodně slibovalo. A rázem přišla nejlepší českolipská sezona v nejvyšší florbalové soutěži. „Věděl jsem, do čeho jdu. Štěpána Slaného znám, co řekne, to platí. Je to opravdu rodinný klub,“ přiznal 36letý rodák z Hrádku nad Nisou. Ten v 26 zápasech nasbíral 32 bodů (6+26).
Radime, na Spartě jste vyhráli 8:5 a kolo před koncem základní části vybojovali předkolo play-off. Jak zpětně zápas hodnotíte?
Určitě to musím hodnotit pozitivně. Rozhodně jsme nebyli favorité, navíc nám chyběli tři důležití hráči. Dobře jsme k tomu přistoupili, venku se nám moc nedaří. Možná rozhodlo to, že jsme hráli na čtyři obránce. Měli jsme kvalitní rozehrávku, Sparta se nás snažila dostávat pod tlak, my jsme to ale zvládli. Klíčem bylo to, že jsme si všichni plnili své úkoly. Navíc jsme měli nebezpečné a kvalitní brejky. V šatně jsme si hlavně říkali, že bylo důležité, že jsme si to uhráli sami. Nemuseli jsme čekat na výsledky Blacků. O to to bylo hezčí.
Fotogalerie: Sport florbal Česká Lípa Střešovice 8:7 únor 2024
Před příchodem do České Lípy jste oblékal právě sparťanský dres. Bylo to pro vás o to více speciální?
No jasně, ve Spartě jsem hrál posledních pět let. Takové zápasy bývají složité na hlavu. Já jsem si to nakonec nad očekávání užil. Potom jsem si tam sedl se staršími kluky, se kterými jsem tam hrával. Bylo to fajn.
Z posledních čtyř zápasů jste porazili Střešovice a Spartu, naopak padli s týmy, které jsou v tabulce pod vámi. Trochu paradox, viďte?
Asi nám prostě sedí role outsidera. Lípa není prostě v pozici, kdy bude tvořit hru do plné obrany. V lize už každý tým umí slušně bránit. Je to běh na dlouhou trať. Jak proti Vinohradům, tak Blackům jsme si vytvořili hromadu šancí, ale hořeli v koncovce. Prostě nám sedí více, když hrajeme na brejky a máme v zakončení více prostoru.
Je jasné, že vás v předkole play-off čeká Ostrava. Jak odhadujete vaše šance na postup?
Podle mě je to tak padesát na padesát. Hraje se na dva vítězné zápasy, kdo vyhraje ten první, bude mít obrovskou psychickou výhodu. Je hodně pravděpodobné, že budeme začínat v Ostravě. Ta je doma silnější a venku slabší. My to máme vlastně podobné. V Ostravě je specifické a menší hřiště. Tamní aréna je podle mě nedůstojná nejvyšší soutěži. Rozhodně se na to těšíme a porveme se o postup.
Co může tuhle sérii rozhodnout?
Musíme chytit začátek zápasu, v tom jsme v sezoně měli problémy. Na takový zápas čekala Lípa hodně dlouhou. Musíme si to užít, ale rozhodně to nechceme jen tak odehrát, chceme Ostravu vyřadit. Týmy jsou vyrovnané, oni se na nás připraví takticky, my zase na ně. Hráči se znají, těžko se můžeme něčím překvapit.
Na druhou stranu do toho můžete jít s čistou hlavou. Základní cíl jste splnili…
To máte pravdu, na druhou stranu bych nebyl spokojený, kdybychom vypadli (smích). Musíme do toho dát všechno, nemůžeme si v hlavě říct, že máme splněno. Věřím, že se na tohle všichni těšili a všichni mají v hlavě to, že do toho prostě šlápneme.
Vy jste na sever Čech přišel minulý rok v létě. Byla to velká změna?
Předem musím říct, že jsem věděl, co čeho jdu. Některé věci jsem čekal. Je tady specifické prostředí v rámci rovnováhy mezi profi přístupem a toho, aby to člověka bavilo a nebyl otrávený. Jsem tady spokojený, Štěpána Slaného znám dlouho. Co řekne, to platí. Je tady rodinné prostředí, domácí zápasy mají skvělou kulisu. Hodně nám to pomáhá. Vždy jsem věděl, že se soupeřům hraje v Lípě blbě. Ale takový rozdíl mezi výkony doma a venku jsem tedy nečekal.
Jak se váš přestup upekl?
Skončil jsem na Spartě, kde jsem dvakrát nepodepsal novou smlouvu. Takže jsem řešil, co dál. Lípa byla jedna z variant. Bylo to vlastně takové „crazy“ rozhodnutí, jelikož stále žiju v Praze. Jsem spokojený, mám hodně nových zážitků.
Dojíždění zvládáte dobře?
Zpátky je to hodina, do Lípy podle toho, jak je provoz. Máme dva společné tréninky, v úterý a ve čtvrtek. Je tady hodně kluků, co dojíždí. Třeba z Ústí, Liberce, Děčína. Takže to musíme vmáčknout do dvou tréninků. Mám taky skupinku hráčů, o které se starám a dělám jim tréninky na míru.
Snažíte se předávat zkušenosti jak na palubovce, tak v kabině?
To se asi musíte zeptat mladších hráčů. Ve Spartě nebo Mladé Boleslavi, kde jsme hrával, to bylo automatické. Nechci říct, že by v tomhle Lípy byla pozadu, ale je to jiné. Je tady řada hráčů, jako Trčka, Kopič, Stárek nebo Pekárek, kteří mají hodně talentu. Otázkou je, jak to uchopí a jak toho využijí. Bude to o jejich přístupu. Já jim rád poradím, rád jim připravím tréninky. Záleží na nich, jak to vezmou. Třeba je s tím prudím (smích).
Pokud se nemýlím, tak vy pocházíte ze severu Čech, je to tak?
Pocházím z Hrádku nad Nisou. S florbalem jsem ale začínal v Chodově, jelikož jsme se přestěhovali do Prahy. Pak jsme se ale vraceli zpátky a já začal hrát za Liberec. Tam jsem byl sedm let. Pak přišla štace v Mladé Boleslavi a na Spartě.
Když už jsme se zmínili o Liberci, jak moc vás mrzí, že jste letos ztratili obě derby?
Mrzelo mě to hodně, do téhle sezony jsem s Libercem neprohrál. Ten první zápas byl ovlivněný časem, hrálo se už v devět ráno. Liberec navíc chytil začátek sezony, na rozdíl od nás. První zápas vyhrál zaslouženě. Doma jsme ale měli vyhrát, hlavně ve druhé třetině jsme spálili hromadu šancí.
Je vám 36 let. Jak dlouho ještě plánujete hrát fotbal?
Dokud se budu cítit dobře a bude mě to bavit. Jasně, stane se, že mám po trénincích slabší chvilky, člověka to štve. Ale sezonu si užívám, je to pro mě něco jiného, tvrdě bojovat o play-off. Je to motivace, posunout dál českolipský klub. Se Štěpánem jsme se domluvili na dva roky. Takže příští rok tady určitě hrát bude. Uvidíme, jak to bude v dalších letech.
V létě přišel k týmu nový trenér Vladimír Trčka. Jak se vám pod ním pracuje?
Já Vláďu vnímám pozitivně. Sami kluci říkali, že přinesl do kabiny nový vítr. Snaží se s klukama, kteří tolik nehrají, vše rozebírat, bavit se, komunikovat. Se všemi jedná férově, nikomu nemaže med kolem pusy. Já to zažil, to je cesta do pekla. Je prostě upřímný, ne vždy se vám to ale vrátí v dobrém.