Byla to první světová akce ve Vesci po šampionátu 2009 a všichni čekali, jak dopadne. Z mistrovství světa zbyla jistá pachuť, i když z jiných, než ze sportovně organizačních důvodů.

Nový pořadatelský tým měl mimo jiné za úkol vrátit důvěru v organizaci významných sportovních akcí v Liberci. A dokázal připravit velmi povedený sportovní mítink.

Dva víkendové dny, po které se ve veseckém areálu konaly závody Světového poháru v běhu na lyžích KAJOT Ski Sprint Liberec 2011, nebyly z hlediska počasí vůbec lednové. Spíše aprílové. Teplo, přírodní sníh tál, v sobotu navíc průtrž mračen, v neděli naopak hezky, sluníčko a sedm stupňů nad nulou. „Předpověď je nejhorší, jaká může být,“ posteskl si šéf organizačního výboru Oto Linhart tři dny před startem.

A vyplnila se, nicméně technická četa i díky chemickým prostředkům vypreparovala tratě tak, že si je závodníci pochvalovali. „Počasí nebylo nejlepší, ale organizátoři odvedli určitě hrozně moc práce, trať byla připravená perfektně,“ vysekla organizátorům pochvalu vítězka individuálního závodu žen Kikkan Randallová z USA.

V okolí tratí se zelenaly louky, místa pro diváky byla mnohde rozbahněná. Přesto dorazilo v sobotu přes 2000 fanoušků, v neděli o něco méně. „Už kvůli nim jsem chtěl postoupit až do finále, když přišli v tak hrozném počasí,“ popisoval po sobotním závodě český reprezentant Dušan Kožíšek, který nadchl třetím místem v individuálním sprintu. Nejúspěšnějším týmem na libereckém KAJOT Ski Sprintu byli Norové, vyhráli tři ze čtyř závodů.