Málokdo z ostatních týmů asi čekal, že to bude právě suverén severočeské ligy, kdo zvedne nad hlavu vítěznou trofej.
Všechny zápasy se hrály na travnatých hřištích pod širým nebem, což přineslo malé trampoty na závěr prvního dne turnaje. Kvůli dešti byly totiž odloženy první čtvrtfinálové zápasy. Do těch se hravě probojovala i Lokomotiva, když vyhrála základní skupinu s plným počtem bodů (postupně porazila HC Annaberg, TSV Mittweida II, HVH Kamenz a HV Weinböhla).

Zápasy čtvrtfinálových skupin byly poznamenány kluzkým terénem, který dělal hráčům velké problémy v jejich koordinaci. Proto také padalo málo gólů. Česká Lípa nevstoupila do druhého hracího dne dobře. Hned první utkání prohrála s Rottluffem 2:3 (na hrací dobu 2 x 15 min. opravdu málo branek!), a když v druhém pouze remizovala, musela zbylá dvě vyhrát, aby postoupila do bojů o medaile.
Utkání proti TUS Weinböhla přineslo vyrovnané utkání, které se rozhodovalo až v druhém poločase. Ten Lokomotiva vyhrála 4:1 a udržela si tak i nadále šanci na postup. Rozhodnutí o úspěchu či neúspěchu mělo tedy přijít v posledním zápase skupiny proti domácí Mittweidě, který byl i otázkou prestiže, jelikož proti sobě oba týmy nastupují každoročně od samého založení turnaje. Bojovnou hrou Lokomotiva nakonec dokázala tradičního rivala porazit 5:4 a otevřela si tak cestu do semifinále.

Proti Altenburgu byla Česká Lípa mírným favoritem, ale utkání bylo víceméně vyrovnané. Až v posledních 5 minutách se podařilo Lokomotivě strhnout skóre na svou stranu (6:4). Chyběl tedy už jen krůček k triumfu.
Ve finále čekalo Lokomotivu mužstvo HVH Kamenz, které v semifinále nečekaně vyřadilo favorita turnaje SSV Rottluff. Boj o zlato měl patřičně dramatický průběh. Lokomotiva celý zápas jen dotahovala jednogólový náskok soupeře. Kamenz vlastně vedl až do konce řádné hrací doby, ale přesto nezvítězil. V posledních vteřinách si totiž Lokomotiva vynutila v protiútoku faul a dostala příležitost k střílení sedmičky. To skvěle proměnil Milan Drobný, čímž zajistil svému družstvu prodloužení. Nicméně ani z něj nevzešel vítěz, a tak přišly na řadu opět sedmimetrové hody. První 3 série proměnili exekutoři obou týmů, ve čtvrté se, po proměněné sedmičce Českolipských, blýskl brankář Kábele, když chytil střelu soupeře. Tíha okamžiku padla poté na Jana Dubna, který se postavil k rozhodujícímu hodu. Spojka Lokomotivy zachovala chladnou hlavu a udělala vítěznou tečku za spanilou jízdou svého týmu.

Házenkáři Č. Lípy zanechali v Mittweidě velký dojem, precizní tvrdou hrou turnaj zaslouženě vyhráli a byli pozváni i na příští ročník.