Od začátku prázdnin se v Lindavě pod vedením hlavního trenéra Josefa Poláka konalo třítýdenní soustředění karatistů SHOTOKAN klubu z České Lípy, kam byly pozváni i českolipští judisté z Tělovýchovné jednoty Lokomotivy.
První dva týdny bylo soustředění jen pod taktovkou karate, kam se sjeli vyznavači a kamarádi tohoto sportu z různých koutů republiky. Zavítali sem karatisté z Chomutova, Jihlavy, Podbořan, Mimoně a Nového Boru, kde plnili fyzickou a technickou přípravu, kterou jim vypracoval hlavní trenér spolu s jeho instruktory.

Tato příprava byla potřebná pro závěrečné zkoušky technické vyspělosti a pro jejich řádné složení, na které dohlížel sám Josef Polák, který pak vypisoval mladým karatistům známky do jejich průkazů. Podle slov trenéra Poláka všichni splnili zkoušku technické vyspělosti s vyznamenáním.
Účastníci soustředění však neměli na programu jen karate. Instruktoři jim přichystali miniturnaj ve fotbale, ping-pongu, vybíjené a petanque. Návštěva mimoňské střelnice a tamní sklárny AJETO byla pro mládež velice atraktivním zpestřením.
Na večerní hodiny karatističtí instruktoři nachystali velkou bojovou hru o „přežití“, kde přežila i ta nejmenší děcka a spíše byli ohroženi sami instruktoři kvůli vytrvalosti jejich svěřenců.

Poslední večer u každého turnusu byl ve znění diskotéky, kde si účastníci vyzkoušeli tancovat na rock, pop i diskohity. A poslední noc se stala tou pravou „kanadskou“, kde se skoro každý vzbudil se zubní pastou na obličeji.
Poslední týden tábor přivítal i jedenadvacetičlenné komando judistů z TJ Loko Česká Lípa. Trenéři Michal Vydra a Olga Jiroušová vypracovali plán na fyzickou přípravu a denní dvoufázový trénink po třech hodinách, kde se pracovalo hodně na technice jak v postoji, tak na držení, škrcení a páky na zemi. Jednotlivé cykly se prolínaly strečinkem a relaxačními cviky přímo na tatami.Na pomoc přijel i judistický instruktor z TJ Loko Daniel Bůžek, který dohlížel hlavně na mláďata.

V plánu byl i jeden společný a jeden výměnný trénink s karatisty. Obě bojová umění se tak skvěle doplnila v sebeobraně a pro útok zblízka. Všichni aktéři byli na výsost spokojeni, když nahlédli do tzv. jiné kuchyně a pod pokličku odlišného bojového stylu. Na konci týdne mladí judisté skládali vyšší stupně kyu (páskování), kde drtivá většina uspěla na výbornou a mohla se těšit na jinou barvu pásu.
Celého soustředění se zůčastnilo přes sto učenců a ani jednomu se nestýskalo po mámině sukni. Vynikající kamarádská atmosféra jim nedala na to ani pomyslet.