Českolipská plavkyně Petra Weber, rozená Chocová, zažila krásný návrat po mateřské dovolené. Ačkoliv svou dcerku (2,5 roku) částečně kojí, vybojovala na Českém poháru na trati 50 metrů prsa parádní druhé místo. Nyní se chystá na republiku, kde má cíle nejvyšší. „S jídlem roste chuť. Ano, ráda bych vyhrála český titul,“ přiznala sympatická plavkyně, která je od roku 2018 vdaná za několikanásobného mistra světa ve freestyle footbagu Honzu Webera.

Český pohár se vám povedl na výbornou, doplavala jste druhá. Jaké to bylo?
Už to bylo delší dobu, co jsem závodila mezi elitou. V březnu mě z tréninku vyřadil covid, nevěděla jsem, jak na tom vlastně budu. Chtěla jsem tu padesátku prsa zaplavat pod 33 vteřin. Po rozplavbě tam naskočilo 32,43. Super, valila jsem oči (smích). Bohužel ve finále to bylo pomalejší, čas 32,80 stačil na druhé místo. Od zlata mě dělilo sedm setin. Já jsem ale celkově mile překvapena, byla tam opravdu velká konkurence.

Kdy naposledy jste tedy plavala oficiální závod?
Na podzim v kategorii Masters. Říkala jsem si, že si chci ještě zazávodit. Trénovala jsem, ale pak do toho vlétl covid. Jako neprofíka se mě týkal zákaz trénování. Byl tam velký výpadek, začínala jsem vlastně od nuly.

Bylo to pro vás tedy fyzicky náročné?
Nebylo. Víte, mě tohle strašně chybělo, těšila jsem se. Bolest tam nebyl žádná. Můj trenér říkal, že tím, že částečně kojím, tam jsou pořád hormony a díky nim se ta bolest trochu vytrácí. Pro mě perfektní, možná to tím fakt je. Já si to užívám, plavání pro mě už není prioritou, beru to trochu jinak. O to více je to jednodušší.

Jak často teď trénujete?
Třikrát týdně chodím do fitka s trenérem, který je se mnou od 19 let. Zná mě jako vlastní boty. Do vody se dostanu tak dvakrát, nebo třikrát týdně. Na to jsem sama, nemám trenéra a plavu si podle pocitu. Cit pro vodu ale naštěstí celkem rychle získávám zpět.

Blíží se mistrovství republiky. Jaké tady máte plány?
(smích). Na to se mě radši neptejte, bude to vypadat, že chci moc. Vážně, chci se rozhodně poprat o titul.

Vidím, že máte nejvyšší cíle. Co by se stalo, kdyby vám pohárový závod nevyšel?
Snažím se dělat maximum, abych titul získala a uvidíme, jak to dopadne. Přeci jen holky mají oproti mně spousty kilometrů ve vodě týdně, ale já se tak snadno nevzdám.

Co dalšího vás letos ještě čeká?
V září je mistrovství Evropy masters. Ráda bych si tam doplavala pro titul a překonala světový rekord. Přes prázdniny tak budu makat. Hrozně mě to baví. Je pravda, že některé soupeřky už by mohly být moje dcery (smích). Naštěstí mi všechny zatím tykají (smích).

Republika vás čeká v pátek 30. června. Jaká bude příprava?
Ve fitku to ladíme do rychlosti, týden před startem už tam chodit nebudu, abych si trochu odpočinula. Doma si už maximálně zatahám jen gumy. Chodím každý den tak na 40 minut do bazénu. Je potřeba si chytnout vodu. Už se stejně nedá nic nahnat, jenom pokazit.

Kdo bude na republice vaší největší soupeřkou?
Jsou tam dvě juniorky – Jana Přibylová a Natálka Jandíková. Těsně po republice je ale evropský šampionát juniorů, takže je otázka, jestli holky vůbec dorazí. Kdyžtak si dáme souboj na dálku (smích).

Jak už jsme zmínili, máte doma malou dcerku. Jak to máte s hlídáním?
Do fitka jí beru sebou, je tam už skoro jako doma. Když potřebuji jít do bazénu, tak hlídá manžel nebo tchán. Když nemůže ani jeden, chodí do dětské skupiny. Jsou tam děti a tety, Lilli je má moc ráda.